hrnout
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ɦr̩nɔʊ̯t]
dělení
editovat- hr-nout
etymologie
editovatZ předpokládaného praslovanského *gъr(t)nǫti, jehož kmen *gṛt by byl rozšířením praindoevropského *ger- s významem sbírat. Takto vzdáleně příbuzné např. s latinským grex, či starořeckým ἀγείρω (srov. např. agora). Dále srovnej polské garnąć či srbochorvatské gŕnuti podobných významů.[1]
sloveso
editovat- tranzitivní
- nedokonavé
časování
editovatosoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | hrnu | hrneš | hrne | hrneme | hrnete | hrnou |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
hrň | hrňme | hrňte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | hrnul | hrnula | hrnulo | hrnuli | hrnuly | hrnula |
trpné | hrnut | hrnuta | hrnuto | hrnuti | hrnuty | hrnuta |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
přítomný | hrna | hrnouc | hrnouce |
význam
editovatpřeklady
editovatsynonyma
editovat- (částečně) sunout
antonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „hrnout“, s. 214.