čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈkaː.mɔ]

dělení editovat

  • ká-mo

etymologie editovat

Z kámoš.

podstatné jméno editovat

  • rod mužský životný

varianty editovat

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ kámo kámové
genitiv káma kámů
dativ kámovi kámům
akuzativ káma kámy
vokativ kámo kámové
lokál kámovi kámech
instrumentál kámem kámy

význam editovat

  1. (v obecném jazyce) kamarád nebo známý
    • Můj kámo David, co vede obchod se známkama, tvrdí, že je tam historka o trpaslíkovi (...)[3]
    • Ale bylo mi fuk, jestli kecá nebo ne. Protože, jak říká jeden kámo, nejlíp mluvěj prachy.[4]
    • Řekněte svému kámovi od policie, že ta ženská lhala.[5]
  2. (v obecném jazyce) (ve vokativu) oslovení vrstevníka nebo mladšího muže
    • O sedm minut dřív mi od ní přišla zpráva o šesti slovech: „brnkni, chci s tebou mluvit, kámo.“ Ani nevím, kdy mi místo „tati“ začala říkat „kámo,“ ale bylo mi to fuk.[6]

překlady editovat

  1. kamarád nebo známý
  2. přátelské oslovení vrstevníka

synonyma editovat

  1. (hovorově) kámoš, (spisovně) kamarád, (důvěrný) přítel, (méně blízký) známý, týpek, kluk, borec, chlápek, maník
  2. čoveče, čéče, (zhruběle) vole, (slangově) more, (spisovně) brachu, brácho, kamaráde, hele, poslyš, ty, člověče

související editovat

poznámky editovat

  1. http://www.hantec.cz/hantec/slovnik/slovnik.htm#K
  2. http://www.kd.cz/~martin/funny/hantec/hantec
  3. PRATCHETT, Terry. Buch!. [s.l.] : Talpress. 478 s. Dostupné online. S. 59.
  4. Světová literatura. [s.l.] : Státní nakl. krásné literatury, hudby a umění. Dostupné online. S. 143.
  5. HART, John. Tíha nenávisti. [s.l.] : Albatros Media. 432 s. Překlad Jindřich Manďák. Dostupné online. S. 336.
  6. LAMB, Wally. Jako voda. [s.l.] : HOST. 575 s. Překlad Markéta Polochová. Dostupné online. S. 71.