kníže

Možná hledáte knize.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɲiːʒɛ]

dělení

• kní-že

etymologie

Staročesky kniežě – knížecí syn, od kněz ve významu kníže. Když došlo v češtině k přehodnocení významu slova kněz na duchovní, převzala odvozenina význam panovník.

podstatné jméno

• v singuláru rod mužský životný
• v plurálu rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kníže	knížata
genitiv	knížete	knížat
dativ	knížeti	knížatům
akuzativ	knížete	knížata
vokativ	kníže	knížata
lokál	knížeti	knížatech
instrumentál	knížetem	knížaty

význam

1. příslušník vyšší šlechty, stojící mezi vévodou a hrabětem
2. panovnický titul

překlady

1. šlechtický titul

   • angličtina: prince
   • francouzština: comte m, prince ž
   • italština: principe m
   • latina: princeps m, comes m
   • maďarština: herceg, fejedelem
   • němčina: Fürst m
   • polština: książę s
   • ruština: князь m
   • řečtina: πρίγκιπας m
   • slovenština: knieža m s
   • španělština: príncipe m
2. —

slovní spojení

• církevní kníže
• světské kníže
• knížata apoštolská

související

• knížecí
• knížectví
• kněžna
• kněžic
• knížepán

externí odkazy

• Článek Kníže ve Wikipedii
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo kníže.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957. Heslo kníže.
• Wikizdroje. Vyhledávání výrazu "kníže".
• Akademický slovník současné češtiny. Ústav pro jazyk český, 2017-. Heslo kníže.
• Google Books. Vyhledávání výrazů "knížete", "kníže", "knížata", "knížetem", "knížat", "knížeti", "knížaty", "knížatům" pro češtinu.
• Pravidla českého pravopisu [online verze]. Lingea. Heslo kníže (někdy nutno zadat ručně).