Možná hledáte knize.

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [kɲiːʒɛ]

děleníEditovat

  • kní-že

etymologieEditovat

Staročesky kniežěknížecí syn, od kněz ve významu kníže. Když došlo v češtině k přehodnocení významu slova kněz na duchovní, převzala odvozenina význam panovník.[1]

podstatné jménoEditovat

  • v singuláru rod mužský životný
  • v plurálu rod střední[2]

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ kníže knížata
genitiv knížete knížat
dativ knížeti knížatům
akuzativ knížete knížata
vokativ kníže knížata
lokál knížeti knížatech
instrumentál knížetem knížaty

významEditovat

  1. panovnický titul
  2. příslušník vyšší šlechty, stojící mezi vévodou a hrabětem

překladyEditovat

  1. šlechtický titul

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „kníže“, s. 281.
  2. Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2012-05-09, [cit. 2013-01-20]. Heslo kníže.

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Kníže ve Wikipedii