koncentráčník

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔntsɛntraːtʃɲiːk]

dělení

• kon-cen-tráč-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	koncentráčník	koncentráčníci
genitiv	koncentráčníka	koncentráčníků
dativ	koncentráčníkovi / koncentráčníku	koncentráčníkům
akuzativ	koncentráčníka	koncentráčníky
vokativ	koncentráčníku	koncentráčníci
lokál	koncentráčníkovi / koncentráčníku	koncentráčnících
instrumentál	koncentráčníkem	koncentráčníky

význam

1. ten, kdo je držen v koncentračním táboře
2. ten, kdo byl vězněn v koncentračním táboře nebo takového člověka připomíná

související

• koncentráčníkův
• koncentračka
• koncentrák

slovní spojení

• koncentrační tábor