kosmopolitní

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔsmɔpɔlɪtɲiː]

dělení

• ko-s-mo-po-lit-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní
genitiv	kosmopolitního	kosmopolitního	kosmopolitní	kosmopolitního	kosmopolitních	kosmopolitních	kosmopolitních	kosmopolitních
dativ	kosmopolitnímu	kosmopolitnímu	kosmopolitní	kosmopolitnímu	kosmopolitním	kosmopolitním	kosmopolitním	kosmopolitním
akuzativ	kosmopolitního	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní
vokativ	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní	kosmopolitní
lokál	kosmopolitním	kosmopolitním	kosmopolitní	kosmopolitním	kosmopolitních	kosmopolitních	kosmopolitních	kosmopolitních
instrumentál	kosmopolitním	kosmopolitním	kosmopolitní	kosmopolitním	kosmopolitními	kosmopolitními	kosmopolitními	kosmopolitními

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	kosmopolitní
komparativ	kosmopolitnější
superlativ	nejkosmopolitnější

význam

1. takový, který se cítí doma ve více zemích, případně na celém světě; který nepociťuje loajalitu k jednomu konkrétnímu státu

překlady

1. světoobčanský

   • angličtina: cosmopolitan
   • francouzština: cosmopolite
   • němčina: kosmpolitisch
   • slovenština: kosmpolitný

synonyma

1. světoobčanský

související

• kosmopolita
• kosmický
• kosmonaut
• metropole
• metropolitní

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2023-04-03]. Heslo kosmopolitní.