kotovice

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔ.tɔ.vɪ.t͡sɛ]

dělení

• ko-to-vi-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kotovice	kotovice
genitiv	kotovice	kotovic
dativ	kotovici	kotovicím
akuzativ	kotovici	kotovice
vokativ	kotovice	kotovice
lokál	kotovici	kotovicích
instrumentál	kotovicí	kotovicemi

význam

1. nevypálená, pouze na slunci usušená cihla
   • „Voda tu stála moc dlouho. Zdi z kotovic popraskaly,“ popisuje se slzami v očích místní žena, která při povodních přišla o střechu nad hlavou.

překlady

1. nepálená cihla

   • angličtina: adobe
   • francouzština: adobe m
   • italština: mattone crudo
   • němčina: Luftziegel m
   • slovenština: bravčovica ž
   • španělština: adobe m

synonyma

1. vepřovice, syrovice, (nářečně) buchta, bačkora, vepřák, vepřóch, trupla, truplovice, koťár, poca, pucina