čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈkɔvadlɪna]

dělení

editovat
  • ko-va-d-li-na

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ kovadlina kovadliny
genitiv kovadliny kovadlin
dativ kovadlině kovadlinám
akuzativ kovadlinu kovadliny
vokativ kovadlino kovadliny
lokál kovadlině kovadlinách
instrumentál kovadlinou kovadlinami

význam

editovat
  1. těžký kus železa používaný při kování jako opora pro kutý materiál; tj. místo, na které přímo dopadá kovářovo kladivo
    • Horina drže v jedné ruce dlouhé kleště s novou, žhavou podkovou, a v druhé těžké kladivo, přistoupil ke kovadlině, a v okamžiku začalo se náramné bušení rozléhati utichlou krajinou.[1]
    • Srší jiskry, srší, s kovadliny prší, perlík buší vesele, do stropu si poskakuje, pro dvě srdce pouto kuje ze železa, z ocele.[2]
    • V kovárně zvoní perlík. Neúnavný majstr pštros. Vždy ve všem celý. V krčmě strašný, doma při kovadlině jak bez rozumu rozhání se centovými svými kladivy.[3]

překlady

editovat
  1. masivní kus železa sloužící jako opora při kování

synonyma

editovat
  1. (zdrobněle) kovadlinka

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Josef Kajetán Tyl: Slečna Lichnická
  2. Svatopluk Čech: Lešetínský kovář/IV.
  3. Alois Mrštík, Vilém Mrštík: Rok na vsi/Červenec/Z týdne před svatým Jakubem

externí odkazy

editovat