mučidlo

čeština

výslovnost

• IPA: [mʊt͡ʃɪdlɔ]

dělení

• mu-či-d-lo

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	mučidlo	mučidla
genitiv	mučidla	mučidel
dativ	mučidlu	mučidlům
akuzativ	mučidlo	mučidla
vokativ	mučidlo	mučidla
lokál	mučidlu / mučidle	mučidlech
instrumentál	mučidlem	mučidly

význam

1. nástroj na mučení
   • Když nechtěl prozradit královnino zpovědní tajemství, odvedli Johánka z Pomuku na mučidla – tolik legenda.

překlady

1. mučicí nástroj

   • angličtina: torture device, torture instrument
   • francouzština: instrument m de supplice
   • němčina: Folterwerkzeug s, Folterinstrument s
   • ruština: орудие пытки
   • řečtina: βασανιστήριο s

synonyma

1. skřipec

související

• mučit
• mučedník
• mučení
• muka