mučedník

čeština

výslovnost

• IPA: [mʊt͡ʃɛdɲiːk]

dělení

• mu-čed-ník

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	mučedník	mučedníci
genitiv	mučedníka	mučedníků
dativ	mučedníku / mučedníkovi	mučedníkům
akuzativ	mučedníka	mučedníky
vokativ	mučedníku	mučedníci
lokál	mučedníku / mučedníkovi	mučednících
instrumentál	mučedníkem	mučedníky

význam

1. muž, který za svou víru zemřel útrpnou smrtí
2. (přeneseně) člověk trpící za určitou věc

překlady

1. muž který zemřel

   • angličtina: martyr
   • esperanto: turmentito, martiro
   • francouzština: martyr m
   • italština: martire m
   • korejština: 순교자
   • němčina: Märtyrer m
   • polština: męczennik m
   • ruština: мученик m
   • španělština: mártir m
2. —

související

• mučednice
• mučednický
• mučení
• umučení
• mučidla
• mučit