naleznout

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈnalɛznɔʊ̯t]

dělení

• na-le-z-nout

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	naleznu	nalezneš	nalezne	nalezneme	naleznete	naleznou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	nalezni	nalezněme	nalezněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	nalezl	nalezla	nalezlo	nalezli	nalezly	nalezla
trpné	nalezen	nalezena	nalezeno	nalezeni	nalezeny	nalezena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	naleznuv / nalez	naleznuvši / nalezši	naleznuvši / nalezše

význam

1. (řidčeji) nalézt

překlady

1. nalézt

   • angličtina: find
   • esperanto: trovi
   • finština: löytää
   • francouzština: trouver
   • italština: trovare
   • latina: invenire
   • němčina: finden
   • polština: znaleźć
   • ruština: найти, обнаружить, отыскать
   • řečtina: βρίσκω
   • slovenština: nájsť
   • starořečtina: εὑρίσκω
   • švédština: finna

synonyma

1. najít

antonyma

1. ztratit, založit

související

• nalézat
• nálezce
• nalezení
• nalezinec
• nalezenec
• nálezné