odcizit

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔtt͡sɪzɪt]

dělení

• od-ci-zit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	odcizím	odcizíš	odcizí	odcizíme	odcizíte	odcizí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	odciz	odcizme	odcizte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	odcizil	odcizila	odcizilo	odcizili	odcizily	odcizila
trpné	odcizen	odcizena	ukradeno	odcizeni	odcizeny	odcizena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	odciziv	odcizivši	odcizivše

význam

1. neoprávněně si přisvojit cizí majetek
   • Bařtipán udává, že kabát ten, jenž, jak se ukázalo, byl při výtržnostech odcizen, si soudruh jeho Fišer koupil, on že nevěděl ničehož o tom, že by věc ta byla odcizena.

překlady

1. neoprávněně vzít

   • angličtina: purloin
   • čínština: 盜竊
   • esperanto: forŝteli, ŝteli
   • finština: varastaa
   • francouzština: dérober
   • italština: sottrarre, trafugare
   • japonština: 盗む
   • latina: furari
   • litevština: vogti
   • němčina: entwenden
   • polština: przywłaszczyć, ukraść
   • ruština: похитить, украсть
   • řečtina: υπεξαιρώ, κλέβω
   • slovenština: odcudziť
   • švédština: förskingra, stjäla

synonyma

1. zcizit, ukrást, (hovorově, expresivně) otočit, (argot) šlohnout, čmajznout, seknout, čórnout, (částečně) zpronevěřit, defraudovat

související

• odcizení
• odcizený
• zcizit
• cizí
• krádež
• odcizovat
• odcizit se

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-09-09]. Heslo odcizit.