otočit

Možná hledáte otočiť.

čeština

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	otočím	otočíš	otočí	otočíme	otočíte	otočí

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	otoč	otočme	otočte

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	otočiv	otočivši	otočivše

(otočit něco) změnit orientaci objektu tak, že z určitého místa je viditelná jeho část, která předtím byla odvrácená
(absolutně) zásadně změnit svoje chování resp. projevované názory
- Premiér nejprve na varování před firmami Huawei a ZTE slyšel, pak však, možná po hradní domluvě, otočil a sešel se s čínským velvyslancem Čang Ťien-minem (schůzku zveřejnilo čínské velvyslanectví).^[1]
(hovorově, v obecném jazyce) ukrást
(hovorově, ve sportu) zvrátit (stav zápasu ve svůj prospěch)

převrátit
- angličtina: turn, turn over, flip
- finština: kääntää
- francouzština: retourner
- italština: voltare
- němčina: umdrehen
- řečtina: στρέφω
- slovenština: otočiť
prudce změnit názor
- angličtina: make a U-turn, switch opinions
- francouzština: faire demi-tour
šlohnout, odcizit
- angličtina: pinch, filch, snitch, boost
- francouzština: subtiliser, piquer
- němčina: klauen
- ruština: стырить
- řečtina: υποκλέπτω
změnit stav zápasu

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2016-04-20]. Heslo otočit.