čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ɔnɔmatɔpɔjɔn]

dělení editovat

  • ono-ma-to-poion

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ onomatopoion onomatopoia
genitiv onomatopoia onomatopoií
dativ onomatopoiu onomatopoiím
akuzativ onomatopoion onomatopoia
vokativ onomatopoion onomatopoia
lokál onomatopoiu onomatopoiích
instrumentál onomatopoiem onomatopoii

význam editovat

  1. (v jazykovědě) onomatopoické (zvukomalebné) slovo[1]
  2. (v jazykovědě) druh citoslovce, jehož forma víceméně věrně odráží zvuky reálného světa[2]

synonyma editovat

  1. onomatopoie; onomatopoické slovo; zvukomalebné slovo
  2. onomatopoie

související editovat

poznámky editovat

  1. Akademický slovník cizích slov. 1. vyd. Praha : Academia, 1997 (1998 tisk). Dotisk. ISBN 80-200-0607-9. Heslo „onomatopoion“, s. 543.
  2. ČERMÁK, František. Jazyk a jazykověda : přehled a slovníky. Praha : Karolinum, 2011. ISBN 978-80-246-1946-0. S. 302.