pánbůh

čeština

výslovnost

• IPA: [paːnbuːx]
• v základním tvaru (v normativu singuláru) též méně často obecně [paːmbuːx]

dělení

• pán-bůh

etymologie

Ze slovního spojení Pán Bůh (uctivé označení křesťanského Boha).

varianty

• pámbů, pámbu, pánbu, pánbů

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	pánbůh	—
genitiv	pánaboha	—
dativ	pánubohu	—
akuzativ	pánaboha	—
vokativ	panebože	—
lokál	pánubohu	—
instrumentál	pánembohem	—

• Poznámka: užívá se jen v jednotném čísle

význam

1. zevšednělé uctivé označení Boha
   • Člověk se tam může vydávat i za pánaboha nebo za Panenku Marii, nebo za papeže, nebo za anglickýho krále, nebo za císaře pána, nebo za sv. Václava, ačkoliv ten poslední byl pořád svázanej a nahej a ležel v izolaci.
   • „Uděláme ještě jedno procesí k vůli dešti,“ řekl pohnutě pan Stříhal, „to víte, že já s těma bezvěrcema nedržím. Jednou bylo na Třeboňsku takové sucho, že lidi vypili Třeboňský rybník, takže ti poslední museli polýkat s vodou i kapří násadu. Udělali tam potom velké procesí k sv. Melicharovi a strhla se taková bouřka, že zaplavila celou krajinu — od té doby věřím v pánaboha.“
2. (přeneseně) člověk považovaný díky svým kvalitám za boha
   • Sprinterský pánbůh Bolt to rozjel v Barceloně jako DJ a tanečník.

související

• pánbíček, pámbíček
• Pánbůh, Pán Bůh
• pánbůhví
• pánbůžek, pánbožek
• spánembohem
• zaplať pánbůh, zaplaťpánbůh, pánbůhzaplať,

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-03-03]. Heslo pánbůh.