přisoudit

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈpr̩ɪsɔʊ̯ɟɪt]

děleníEditovat

  • při-sou-dit

slovesoEditovat

  • dokonavé
  • tranzitivní

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas přisoudím přisoudíš přisoudí přisoudíme přisoudíte přisoudí
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
přisuď přisuďme přisuďte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné přisoudil přisoudila přisoudilo přisoudili přisoudily přisoudila
Trpné přisouzen přisouzena přisouzeno přisouzeni přisouzeny přisouzena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Minulý přisoudiv přisoudivši přisoudivše

významEditovat

  1. (přisoudit někomu něco) autoritativně určit; říct s autoritou, že někdo bude mít něco
    • Ničím novým není ani spolupráce s nepřáteli mých nepřátel. Tak se zahraničněpoliticky ukrajinský integrální nacionalismus sbližoval s Německem (a to dávno před Hitlerovým nástupem) jako silou, která skýtala naději, že jednou bude schopna zbourat versailleské pořádky, které přisoudily Ukrajincům úděl páriů.[1]
  2. (přeneseně) vyjádřit přesvědčení / domněnku, že někdo je původcem něčeho

překladyEditovat

  1. zavrhnout
  2. uložit trest

synonymaEditovat

  1. přidělit, přiřknout, naoktrojovat; (expresivně) dát befelem
  2. připsat, atribuovat, přičíst, přičítat

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. David SVOBODA: Přízrak bloudí dál..., Dějiny a současnost, říjen 2014
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2022-10-28]. Heslo přisoudit.