překvapit

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ˈpr̝̊ɛkvapɪt]

děleníEditovat

  • pře-kva-pit

slovesoEditovat

  • dokonavé
  • tranzitivní

časováníEditovat

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Budoucí čas překvapím překvapíš překvapí překvapíme překvapíte překvapí
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
překvap překvapme překvapte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné překvapil překvapila překvapilo překvapili překvapily překvapila
Trpné překvapen překvapena překvapeno překvapeni překvapeny překvapena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Minulý překvapiv překvapivši překvapivše

významEditovat

  1. vyvolat v někom náhlý pocit neočekávaného
    • Tím, co řekli, nejsem nijak překvapen.
    • Jako z čista jasna překvapila nás telegrafická zpráva z Londýna velmi krátká sice, ale jadmá.[1]
  2. zastihnout náhle při nějaké činnosti, často nějakým způsobem nedovolené
    • Překvapil svoji manželku s milencem in flagranti crimine.
    • Chuďas poděkoval stařečkovi a ještě rychlejším krokem než dříve spěchal k domovu. Ale noc ho překvapila a on zůstati musel v blízkém hostinci na noc.[2]

překladyEditovat

  1. vyvolat pocit nečekaného

synonymaEditovat

  1. zaskočit, udivit, ohromit
  2. nachytat, přistihnout, (v obecném jazyce, expresivně) načapat

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. Karel Havlíček Borovský: Pozorovatel politický
  2. Karel Jaromír Bukovanský: Slezské báje a pověsti národní, Ubrus, kohoutek a manda