přičítat

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝̊ɪt͡ʃiːtat]
•  přičítat^{? • info}

dělení

• při-čí-tat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní
• k dokonavému přičíst

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	přičítám	přičítáš	přičítá	přičítáme	přičítáte	přičítají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	přičítej	přičítejme	přičítejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	přičítal	přičítala	přičítalo	přičítali	přičítaly	přičítala
trpné	přičítán	přičítána	přičítáno	přičítáni	přičítány	přičítána

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	přičítaje	přičítajíc	přičítajíce

význam

1. (v matematice) používat operaci sčítání, kdy jedním sčítancem je určité význačné číslo
   • K výsledné ceně je zpravidla nutné přičítat daň z přidané hodnoty.
2. (přičítat + dativ) soudit, že určitý jev je důsledkem určité příčiny resp. něčí činnosti
   • Šetření prokázalo, že dopravní nehodu není možné přičítat jen chvilkové nepozornosti řidiče.

překlady

1. používat sčítání

   • angličtina: add, add up
   • francouzština: ajouter
   • italština: aggiungere
   • němčina: beilegen, beifügen
   • polština: przypisać
2. přisuzovat příčinu

   • angličtina: attribute, ascribe, impute
   • francouzština: attribuer
   • němčina: zuschreiben

synonyma

1. připočítávat
2. přisuzovat, připisovat

antonyma

1. odečítat, odčítat
2. —

související

• přičítání
• příčetný
• přičíst

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-09-20]. Heslo přičítat.