připustit

čeština

výslovnost

• IPA: [pr̝̊ɪpʊscɪt]
•  připustit^{? • info}

dělení

• při-pu-s-tit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Budoucí čas	připustím	připustíš	připustí	připustíme	připustíte	připustí

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	připusť	připusťme	připusťte

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	připustil	připustila	připustilo	připustili	připustily	připustila
Trpné	připuštěn	připuštěna	připuštěno	připuštěni	připuštěny	připuštěna

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Minulý	připustiv	připustivši	připustivše

význam

1. (připustit někoho) umožnit přístup
2. (připustit něco) souhlasit, že tvrzení může být správné
3. (připustit něco) umožnit realizaci
4. (připustit zvíře) umožnit páření

překlady

1. umožnit přístup

   • angličtina: let in, allow, allow in
   • francouzština: laisser approcher
   • němčina: zulassen
   • slovenština: prepustiť
2. uznat

   • angličtina: admit, concede
   • francouzština: admettre, avouer
   • němčina: zugestehen
   • slovenština: pripustiť
3. dopustit

   • angličtina: allow
   • francouzština: autoriser, admettre
   • němčina: zulassen
   • slovenština: pripustiť
4. nechat pářit

   • němčina: zulassen

synonyma

1. —
2. přiznat, uznat
3. dovolit, dopustit, svolit, strpět
4. —

antonyma

1. zadržet
2. odmítnout, popřít
3. zabránit, znemožnit
4. —

související

• připouštět
• přípustnost
• přípustný
• nepřípustný
• připuštění

poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2014-06-19]. Heslo připustit.