pohnutý

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpɔɦnʊtiː]

dělení

• po-hnu-tý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	pohnutý	pohnutý	pohnutá	pohnuté	pohnutí	pohnuté	pohnuté	pohnutá
genitiv	pohnutého	pohnutého	pohnuté	pohnutého	pohnutých	pohnutých	pohnutých	pohnutých
dativ	pohnutému	pohnutému	pohnuté	pohnutému	pohnutým	pohnutým	pohnutým	pohnutým
akuzativ	pohnutého	pohnutý	pohnutou	pohnuté	pohnuté	pohnuté	pohnuté	pohnutá
vokativ	pohnutý	pohnutý	pohnutá	pohnuté	pohnutí	pohnuté	pohnuté	pohnutá
lokál	pohnutém	pohnutém	pohnuté	pohnutém	pohnutých	pohnutých	pohnutých	pohnutých
instrumentál	pohnutým	pohnutým	pohnutou	pohnutým	pohnutými	pohnutými	pohnutými	pohnutými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	pohnutý
komparativ	pohnutější
superlativ	nejpohnutéjší

význam

1. odhalující emoce soucitu či dojetí
2. dramatický, plný událostí, dynamický
   • Každý člověk, který prožil alespoň část svého života v pohnutém 20. století, byl postaven bez vlastního přičinění do složitých historických situací, na něž musel nějakým způsobem reagovat.

synonyma

1. dojatý
2. dramatický

antonyma

1. netečný, nezúčastněný
2. poklidný

související

• pohyb
• pohnout
• pohnutě
• pohybový
• pohybovat