Možná hledáte rabínsky.

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [rabiːnskiː]

dělení

editovat
  • ra-bín-ský

varianty

editovat

přídavné jméno

editovat
  • tvrdé

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ rabínský rabínský rabínská rabínské rabínští rabínské rabínské rabínská
genitiv rabínského rabínského rabínské rabínského rabínských rabínských rabínských rabínských
dativ rabínskému rabínskému rabínské rabínskému rabínským rabínským rabínským rabínským
akuzativ rabínského rabínský rabínskou rabínské rabínské rabínské rabínské rabínská
vokativ rabínský rabínský rabínská rabínské rabínští rabínské rabínské rabínská
lokál rabínském rabínském rabínské rabínském rabínských rabínských rabínských rabínských
instrumentál rabínským rabínským rabínskou rabínským rabínskými rabínskými rabínskými rabínskými

stupňování

editovat
stupeň tvar
pozitiv rabínský
komparativ rabínštější
superlativ nejrabínštější

význam

editovat
  1. vztahující se k rabínovi, rabínům nebo rabínství
    • U náměstí stojí rabínský dům.
    • Izák ben Jákob ha-Laban (z „Albis“, Labe) byl rabínský učitel v Praze a bratr Pethajaha z Řezna, který se na své cesty vydával z Prahy.[1]
  2. (v judaismu) vztahující se k náboženským předpisům, které nepocházejí přímo od Boha, ale byly vytvořeny lidmi
    • Ve sbírkách ŽMP však najdeme jeden povijan, který biblický a rabínský zákaz směšování lnu a vlny porušuje: na lněném plátně je výšivka provedena vlněnou přízí.[2]
  3. (v judaismu) vztahující se k variantě judaismu, která uznává závaznost ústní tóry, případně k období, ve kterém tato varianta převažuje

překlady

editovat
  1. vztahující se k rabínovi

antonyma

editovat
  1. biblický

související

editovat

poznámky

editovat
  1. M. Grunwald: Židovská encyklopedie, překlad Miroslav Langer
  2. ULIČNÁ, Lenka. Povijany na Tóru ze sbírek Židovského muzea v Praze. Praha, 2007. 135 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Vedoucí práce Irena Štěpánová. s. 21. . Dostupné online.