slon
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [slɔn]
dělení
editovat- slon
etymologie
editovatJedná se o slovo praslovanského původu, odvozované od slova označujícího šlapání, dupání. Ve středověku se věřilo, že slon nemůže ohnout kolena a z toho důvodu, že spí ve stoje. Původ slova tak byl dáván do souvislosti se slovem sloniti, tedy opírat se.[1]
podstatné jméno
editovat- rod mužský životný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | slon | sloni |
genitiv | slona | slonů |
dativ | slonu / slonovi | slonům |
akuzativ | slona | slony |
vokativ | slone | sloni |
lokál | slonu / slonovi | slonech |
instrumentál | slonem | slony |
význam
editovat- rod savců z řádu chobotnatců
- Sloni prý mají výbornou paměť.
- Myš domácí je šedivá, jiná snad ani nebývá. Má stejnou barvu jako slon, vypadá úplně jako on..[2]
- Pro jistotu si ustlal vysoko ve větvoví - z obavy aby ho v noci nerozšlápl nosorožec či slon.
- (přeneseně, expresivně) neohrabaný člověk
- Ty slone jeden, zase jsi nám to rozbil... Už ti to půjčovat nebudu!
překlady
editovat- savec
- afrikánština: olifant
- angličtina: elephant
- finština: norsu
- francouzština: éléphant m
- fríština: oaljefant
- hebrejština: פִּיל m
- italština: elefante m
- latina: elephas m, barrus m
- lotyština: zilonis
- maďarština: elefánt
- němčina: Elefant m
- nizozemština: olifant m
- polština: słoń m
- romština: elefantos m
- ruština: слон m
- slovenština: slon m
- španělština: elefante m
- turečtina: fil
- —
synonyma
editovatsouvisející
editovatslovní spojení
editovatpoznámky
editovat- ↑ NĚMEC, Igor; HORÁLEK, Jan a kolektiv. Dědictví řeči. Praha : Panorama Praha, 1986. 11-113-86. Kapitola Slon a velbloud, s. 74-76.
- ↑ Emanuel Frynta: Myš domácí, Písničky bez muziky, Albatros, Praha 1988