pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
synáček
|
synáčci / synáčkové
|
genitiv
|
synáčka
|
synáčků
|
dativ
|
synáčkovi / synáčku
|
synáčkům
|
akuzativ
|
synáčka
|
synáčky
|
vokativ
|
synáčku
|
synáčci / synáčkové
|
lokál
|
synáčkovi / synáčku
|
synáčcích
|
instrumentál
|
synáčkem
|
synáčky
|
- (expresivně, zdrobněle) potomek mužského pohlaví; syn
- Chtíc, aby spal, tak zpívala synáčkovi matka, jež ponocovala, miláčkovi (…)[1]
- (expresivně, zdrobněle) vlídné oslovení mladého muže od někoho mírně povýšeného; syn
- Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem, ale skutkem a pravdou.[2]
- syneček, synek, (neutrálně) syn
- syneček, synek, chlapec, (neutrálně) syn
- dceruška, dcerunka, dcerka; tatínek
- dceruška, dcerunka, dcerka