| pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
| nominativ
|
syneček
|
synečci / synečkové
|
| genitiv
|
synečka
|
synečků
|
| dativ
|
synečkovi / synečku
|
synečkům
|
| akuzativ
|
synečka
|
synečky
|
| vokativ
|
synečku
|
synečci / synečkové
|
| lokál
|
synečkovi / synečku
|
synečcích
|
| instrumentál
|
synečkem
|
synečky
|
- (expresivně, zdrobněle) potomek mužského pohlaví; syn
- Když se průvod blížil, stál syneček princeznin na pavláně a volal: ― Pajmámo, pajmámo, pantáta jede![1]
- (expresivně, zdrobněle) vlídné oslovení mladého muže od někoho mírně povýšeného; syn
- Tu žádné nebyl,/ jen ty, synečku,/ při jasným měsíčku/ dals mně hubičku.[2]
- synáček, synek, (neutrálně) syn
- synáček, synek, chlapec, (neutrálně) syn
- dceruška, dcerunka, dcerka; tatínek
- dceruška, dcerunka, dcerka
