čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈtr̝̊iːslɔ]

dělení editovat

  • tří-s-lo

etymologie editovat

Z předpokládaného praslovanského *čerslo ― „něco, co [se] řeže/odřezává“, které možná souvisí s *čersъ (srovnej ruské через, slovenské cez, slovinské črez, české skrz). Příbuznými výrazy jsou každopádně např. staropolské trzosłobedra, litevské kirkšnis a kerslas či ruské череслоkrojidlo, čertadlo.

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ tříslo třísla
genitiv třísla třísel
dativ tříslu tříslům
akuzativ tříslo třísla
vokativ tříslo třísla
lokál třísle tříslech
instrumentál tříslem třísly

význam editovat

  1. (v anatomii) část lidského těla mezi podbřiškem a stehnem
    • „Tělem probíhají dvě hlavní tepny neboli artérie, které se v břišní dutině dělí a postupují odtud do dolních končetin.“ Otočil lékařské záznamy lícem dolů a na zadní stranu nakreslil jednoduché schéma. „Jde o jedny z největších cév v těle. V tříslech a v horní části stehna mají průměr asi jako můj malíček. Pokud dojde ke zranění v blízkosti třísel, není snadné takové krvácení zastavit, protože místo nejde dost dobře zaškrtit.“[1]
    • Ale byli jsme tam, na tom zvláštním místě, jak jsem si uvědomil těsně před tím, než její lůno pohltilo výbuch mého mužství. Mohutný a skoro bolestivý, jejž jsem cítil v tříslech i v břiše, ale zároveň nekonečně úlevný. Vypínala se v té chvíli nade mnou, celé její tělo bylo napjaté a hlavu měla zakloněnou a křičela rozkoší[2]
  2. (přeneseně) jirchářský tekutý přípravek vyrobený z kůry stromů, používaný k vydělávání zvířecích kůží
    • Když pak bylo v roce 1821 povoleno i jirchářům vydělávat kůže tříslem, obě řemesla by prakticky splynula. Toto rozhodnutí však vyvolalo u jirchářů i koželuhů vlnu nesouhlasu, a tak bylo po roce opět zrušeno.[3]

překlady editovat

  1. partie abdomenu v sousedství stehen
  2. koželužský přípravek

synonyma editovat

  1. slabiny, rozkrok, (odborně, v lékařství) inguen

související editovat

poznámky editovat

  1. Tess STIMSONOVÁ: Hra na lež, z angličtiny přeložila Klára ŠUMOVÁ. Domino, Ostrava 2014
  2. Kateřina TUČKOVÁ: Žítkovské bohyně, nakl. Host, Brno 2012
  3. Olga FLORIÁNOVÁ: Kůže: Zpracování a výrobky, Praha 2005

externí odkazy editovat