tokání

čeština

výslovnost

• IPA: [tɔkaːɲiː]

dělení

• to-ká-ní

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	tokání	tokání
genitiv	tokání	tokání
dativ	tokání	tokáním
akuzativ	tokání	tokání
vokativ	tokání	tokání
lokál	tokání	tokáních
instrumentál	tokáním	tokáními

význam

1. zvláštní chování některých ptáků při obstarávání sexuálního partnera
   • Bouře třásla perutí svou dračí, jako tetřev, prabydlitel skal, když se při tokání v kruhu stáčí, v slabšího by soupeře se dal;

překlady

1. zvláštní chování některých ptáků při obstarávání sexuálního partnera

   • angličtina: mating call
   • němčina: Balzen s, Balzruf m

související

• tok
• tokat
• tokající