tolerovat
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [tɔlɛrɔvat]
dělení
editovat- to-le-ro-vat
sloveso
editovat- nedokonavé
- tranzitivní
časování
editovatosoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | toleruji | toleruješ | toleruje | tolerujeme | tolerujete | tolerují |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
toleruj | tolerujme | tolerujte |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | toleroval | tolerovala | tolerovalo | tolerovali | tolerovaly | tolerovala |
trpné | tolerován | tolerována | tolerováno | tolerováni | tolerovány | tolerována |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
přítomný | toleruje | tolerujíc | tolerujíce |
význam
editovat- přijímat existenci určitého objektu či skutečnosti bez provádění protiakce
- Žofie, když získala opět nadvládu nad svým synem, nebyla ochotná tolerovat jakoukoli nezávislost v myšlení nebo konání jeho ženy.[1]
překlady
editovatsynonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ CARTLAND, Barbara. Sissi. Soukromý život Alžběty, císařovny rakouské. [Praha] : Vinohrad, 1992. ISBN 80-901243-1-3. Kapitola 1856–1860, s. 90.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-08-29]. Heslo tolerovat.