tolerovat

čeština

výslovnost

• IPA: [tɔlɛrɔvat]

dělení

• to-le-ro-vat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	toleruji	toleruješ	toleruje	tolerujeme	tolerujete	tolerují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	toleruj	tolerujme	tolerujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	toleroval	tolerovala	tolerovalo	tolerovali	tolerovaly	tolerovala
trpné	tolerován	tolerována	tolerováno	tolerováni	tolerovány	tolerována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	toleruje	tolerujíc	tolerujíce

význam

1. přijímat existenci určitého objektu či skutečnosti bez provádění protiakce
   • Žofie, když získala opět nadvládu nad svým synem, nebyla ochotná tolerovat jakoukoli nezávislost v myšlení nebo konání jeho ženy.

překlady

1. snášet

   • angličtina: tolerate
   • francouzština: tolérer, supporter
   • italština: tollerare
   • němčina: tolerieren, dulden

synonyma

1. snášet, trpět

související

• tolerance
• tolerantní
• toleranční

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-08-29]. Heslo tolerovat.