čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • tu-pit

sloveso editovat

  • nedokonavé
  • tranzitivní

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas tupím tupíš tupí tupíme tupíte tupí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
tup tupme tupte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné tupil tupila tupilo tupili tupily tupila
trpné tupen tupena tupeno tupeni tupeny tupena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný tupě tupíc tupíce

význam editovat

  1. činit (předmět) tupým
    • Krájením kostí se nože rychle tupí.
  2. sdělovat o někom nepravdu v jeho neprospěch
    • Takhle na schůzích, to umíte mluvit, hanět, tupit, nadávat a urážet![1]

synonyma editovat

  1. otupovat
  2. hanět, pomlouvat

antonyma editovat

  1. ostřit, zaostřovat

související editovat

významově související editovat

reference editovat

  1. František Sokol-Tůma: Na šachtě. Dostupné na Wikizdrojích: Na šachtě

externí odkazy editovat