udeřit
češtinaEditovat
výslovnostEditovat
děleníEditovat
- ude-řit
slovesoEditovat
- dokonavé
- tranzitivní
časováníEditovat
Osoba | Číslo jednotné | Číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
Budoucí čas | udeřím | udeříš | udeří | udeříme | udeříte | udeří |
Osoba | Číslo jednotné |
Číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
udeř | udeřme | udeřte |
Rod | Číslo jednotné | Číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
Činné | udeřil | udeřila | udeřilo | udeřili | udeřily | udeřila |
Trpné | udeřen | udeřena | udeřeno | udeřeni | udeřeny | udeřena |
Rod | Číslo jednotné | Číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
Minulý | udeřiv | udeřivši | udeřivše |
významEditovat
- uvést dvě tělesa velmi rychle do vzájemného silného, intenzivního kontaktu, při němž často vznikne i zvuk