čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [vɛlɛdʊx]

dělení

editovat
  • ve-le-duch

etymologie

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ veleduch veleduchové
genitiv veleducha veleduchů
dativ veleduchu / veleduchovi veleduchům
akuzativ veleducha veleduchy
vokativ veleduchu veleduchové
lokál veleduchu / veleduchovi veleduších
instrumentál veleduchem veleduchy

význam

editovat
  1. (archaicky), dnes (ironicky, žertovně) člověk nevšedního nadání nebo člověk za takového se považující; génius
    • Mezi těmito středověkými mudrci vyniká obrovský veleduch sv. Tomáš Akvinský, jenž podoben jsa slunci, až podnes celý obor světa zahřívá teplem svých ctností a osvěcuje září nauky svojí.[1]

synonyma

editovat
  1. génius, lumen, velikán; eso, těžká váha; koryfej

překlady

editovat
  1. génius

související

editovat

poznámky

editovat
  1. EKERT, František. Církev vítězná: životy Svatých a Světic Božích. V Praze: Nákladem Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1892. Svazek první. Podíl údů Dědictví Svatojanského; č. 79. Str. 375–376. Dostupné online, 18. března 2024.
  2. STERZINGER, Josef V. a Kamil KABEŠ. Encyklopedický německo-český slovník. V Praze: J. Otto, 1931. sv. 3, s. 322. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:0bd0f990-d4ea-11e7-a047-005056825209, 18. března 2024.
  3. MACHT, Antonín. Praktický slovník česko-německý a německo-český frazeologický =: [Praktisches Wörterbuch Universal der deutschen und tschechischen Sprache] : praktický slovník česko-německý frazeologický : pro potřebu školní, obchodní i soukromou se zvláštním zřetelem na vazby hovorové a korespondenční, výrazy technické, právnické, lékařské a obchodní a se zřetelem na vazby, jež Čechu v němčině dělají potíže, [I. díl]. Třebechovice pod Orebem: Nakladatelství školských a praktických příruček Ant. Dědourek, [1940], s. 809. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:93efcb10-3e27-11e4-bdb5-005056825209, 18. března 2024.

externí odkazy

editovat