čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [zakʊklɛnɛt͡s]

dělení

editovat
  • za-kuk-le-nec

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ zakuklenec zakuklenci
genitiv zakuklence zakuklenců
dativ zakuklenci / zakuklencovi zakuklencům
akuzativ zakuklence zakuklence
vokativ zakuklenče zakuklenci
lokál zakuklenci / zakuklencovi zakuklencích
instrumentál zakuklencem zakuklenci

význam

editovat
  1. člověk, např. demonstrant nebo voják, který nasazenou masku tak, že mu kromě očí zcela zakrývá obličej
    • Nedaleko od Byrnova domu přidal se k nám ještě jeden zakuklenec, kterýž sice ani slova nemluvil, jejž jsem ale předce snadno poznal, protože to nebylo po prvé, co nás vedl.[1]
    • Trojice zakuklenců zbila mladíky kovovou tyčí… Podle informací Práva zakuklenci své oběti oloupili o peníze a mobilní telefony…[2]

překlady

editovat
  1. člověk s maskou

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Josef Kajetán Tyl: Ženich z Barny
  2. Trojice zakuklenců zbila mladíky kovovou tyčí, novinky.cz 15. 7. 2010