Možná hledáte čepíce.

čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [t͡ʃɛpɪt͡sɛ]

dělení editovat

  • če-pi-ce

varianty editovat

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ čepice čepice
genitiv čepice čepic
dativ čepici čepicím
akuzativ čepici čepice
vokativ čepice čepice
lokál čepici čepicích
instrumentál čepicí čepicemi

význam editovat

  1. pokrývka hlavy, která většinou kryje uši, nedrží svůj vlastní, nýbrž přizpůsobuje se tvaru hlavy
    • Nic na to neodpověděl, narazil si čepici až do očí a chvatně odešel.
    • [Rakouské vojsko] snilo o »veselé procházce na Berlín« a přeceňovalo se nesmírně. To přešlo také do lidu a tak vznikl posměšný humbug, že »čepicemi a mokrými hadry Prusy z Čech vytlučeme, jestli sem vtrhnou.«[1]
    • Chlapci se u kostela houfují, do řady staví jako vojáci a bosí, s ohrnutými nohavicemi, s kšandami i bez kšand, s mlíčny v zadu, s čepicemi furiantsky sraženými v týl, hlavy napřed, nohy v zad, rázem dvanácté vyrazí od kostelní vížky dědinou a hrkačky v zadu, tragače před sebou po dědině táhnou[2]
  2. zpěněná horní vrstva v nalité sklenici piva
    • Láhvové pivo vytváří bohatou, sametovou čepici pěny.
    • Letmo však zkontrolujeme pěnu, zda je stejnoměrně hustá, bílá a nepřetékající přes okraj sklenice; podíváme se, zda na vrcholu pivní čepice najdeme malou prohlubeň od poslední kapky piva.[3]

překlady editovat

  1. pokrývka hlavy

synonyma editovat

  1. čapka
  2. pěna

související editovat

fráze a idiomy editovat

poznámky editovat

externí odkazy editovat