Možná hledáte čepíce.

čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [t͡ʃɛpɪt͡sɛ]

dělení

editovat
  • če-pi-ce

varianty

editovat

podstatné jméno

editovat
  • rod ženský

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ čepice čepice
genitiv čepice čepic
dativ čepici čepicím
akuzativ čepici čepice
vokativ čepice čepice
lokál čepici čepicích
instrumentál čepicí čepicemi

význam

editovat
  1. pokrývka hlavy, která většinou kryje uši, nedrží svůj vlastní, nýbrž přizpůsobuje se tvaru hlavy
    • Nic na to neodpověděl, narazil si čepici až do očí a chvatně odešel.
    • [Rakouské vojsko] snilo o »veselé procházce na Berlín« a přeceňovalo se nesmírně. To přešlo také do lidu a tak vznikl posměšný humbug, že »čepicemi a mokrými hadry Prusy z Čech vytlučeme, jestli sem vtrhnou.«[1]
    • Chlapci se u kostela houfují, do řady staví jako vojáci a bosí, s ohrnutými nohavicemi, s kšandami i bez kšand, s mlíčny v zadu, s čepicemi furiantsky sraženými v týl, hlavy napřed, nohy v zad, rázem dvanácté vyrazí od kostelní vížky dědinou a hrkačky v zadu, tragače před sebou po dědině táhnou[2]
  2. zpěněná horní vrstva v nalité sklenici piva
    • Láhvové pivo vytváří bohatou, sametovou čepici pěny.
    • Letmo však zkontrolujeme pěnu, zda je stejnoměrně hustá, bílá a nepřetékající přes okraj sklenice; podíváme se, zda na vrcholu pivní čepice najdeme malou prohlubeň od poslední kapky piva.[3]

překlady

editovat
  1. pokrývka hlavy

synonyma

editovat
  1. čapka
  2. pěna

související

editovat

fráze a idiomy

editovat

poznámky

editovat

externí odkazy

editovat