Z říkat a přípony -čka.
- (řidčeji) jednoduchá skladbička určená k odříkávání, zpravidla lidového původu a rytmicky skládaná, rýmovaná, často bez obsahového smyslu
- Vedle toho hulákali říkačky méně vhodné, ale z těch se nezachovala leč jediná a ta zní takto: Dejte si Burduburděru za sklo![1]
- (řidčeji, hanlivě) planá zpráva nebo prázdné tlachání
- Na Nový rok o slepičí krok? Pranostiky. Může se zdát, že jsou to jen říkačky, které nemají s vědou nic společného. Ale zdání klame.[2]
jednoduchá lidová básnička planá zpráva a prázdné tlachání
- říkanka, říkadlo, (rozpočítávací) rozpočítávadlo, (rýmovaná) rýmovačka
- (expresivně) tlach, žvást, žblept, blept, báchorka, povídačka, (u novinařiny) kachna, (neutrálně) fáma, výmysl, smyšlenka, klep, pomluva, kleveta, (v obecném jazyce, expresivně) kec, plk, drb
