čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ʃkatʊlɛ]

dělení editovat

  • ška-tu-le

etymologie editovat

Význam „krabice“ je odvozen z latinského scatula. Název dětské hry je snad zkomoleninou latinského scatabulum, popř. scatulum — „šachovnice“; variantně je možný i střední rod.[1]

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ škatule škatule
genitiv škatule škatulí
dativ škatuli škatulím
akuzativ škatuli škatule
vokativ škatule škatule
lokál škatuli škatulích
instrumentál škatulí škatulemi

význam editovat

  1. (v obecném jazyce) krabice; obal pevného tvaru, obvykle z papíru, lepenky nebo dřeva, kamene, kovu apod.
    • Anička si uložila nové boty zpátky do škatule.
  2. (expresivně, hanlivě) obvykle nehezká starší žena
    • Ta stará škatule Hájková zase čumí z okna, sůva.
  3. dětská hra, kdy si hráči na pokyn hráče uprostřed stojícího rychle vyměňují místa
    • Dříve se děti bavily třeba tak, že si hrály na škatule.

překlady editovat

  1. krabice

synonyma editovat

  1. krabice, obal
  2. ochechule, bába
  3. škatule, hejbejte se, škatulata, hejbejte se

související editovat

slovní spojení editovat

poznámky editovat

  1. CUŘÍN, František. Semel a jiné názvy dětských her. Naše řeč, 1963, roč. 46, čís. 3, s. 166–167. Dostupné online. ISSN 0027-8203.