šuk
Možná hledáte suk, şuk, súk, sûk, sük, şük, Suk, Šuk, sukk nebo süük.
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ʃʊk]
dělení
editovat- šuk
podstatné jméno
editovat- rod mužský neživotný
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | šuk | šuky |
genitiv | šuku | šuků |
dativ | šuku | šukům |
akuzativ | šuk | šuky |
vokativ | šuku | šuky |
lokál | šuku | šucích / šukách |
instrumentál | šukem | šuky |
význam
editovat- (vulgárně, zřídka) soulož[1]
- Jeden černej kluk / hledal takhle šuk / jakou píču vošuká / to mu bylo fuk / Dal do kapsy love / a už si to klove / přímo ven z domu / do centra metropole.[2]
synonyma
editovat- mrdačka, šukačka, mrdání, šukání, píchání, (vulgárně, zřídka) mrd, (vulgárně, zřídka) pich, zásun, šukec, (neutrálně) sex, pohlavní styk, styk, soulož, (odborně) koitus, (odborně, zřídka) pareunie, (zastarale) tělesné obcování, obcování
související
editovatromština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ʃʊk]
dělení
editovat- šuk
podstatné jméno
editovat- rod ženský
význam
editovatsynonyma
editovatsouvisející
editovatpoznámky
editovat- ↑ HUGO, Jan, a kol. Slovník nespisovné češtiny. 3., rozšířené vyd. Praha : MAXDORF, 2009. 501 s. ISBN 978-80-7345-198-1. S. 416.
- ↑ Gipsy: Černá kronika (RnB song)
- ↑ HÜBSCHMANNOVÁ, Milena, ŽIGOVÁ, Anna a ŠEBKOVÁ, Hana. Romsko-český a česko-romský kapesní slovník. 2., nezměn. vyd. Praha: Fortuna, 1998. 651 s. Kapesní slovníky. ISBN 80-7168-619-0. S. 258.