Wikislovník:Průzkum názorů/Parametry pravidel pro správce

Žádáme aktivní uživatele Wikislovníku, aby se vyslovili k jednotlivým bodům týkajících se pravidel pro správce. Nejedná se zde o hlasování v klasickém slova smyslu, výsledky tedy nebudou závazné, ale o průzkum názorů, jehož cílem je připravit kompromisní návrh pravidel pro správce, který bude přijatelný pro většinu členů komunity.

V současné době jsou navrženy tři verze návrhů pravidel pro správce. Vizte Auvajsův návrh (A), návrh JAna Dudíka (B) a Aktronův návrh (C).

Hlavní obsahové rozdíly:

Auvajsův návrh (A) návrh JAna Dudíka (B) Aktronův návrh (C)
(1) minimální požadavky na správce
alespoň 6 měsíců od založení účtu, 500 editací v hlavním jmenném prostoru a prostoru Příloha, 50 založených hesel v hlavním jmenném prostoru "tříměsíční aktivita v projektu"; povolená možnost zasílat maily nebo jiný funkční kontakt na správce 3 měsíce od založení účtu, 250 editací v hlavním jmenném prostoru a prostoru Příloha
(2) potvrzení ve funkci
1) alespoň rok od jmenování může každý editor s právem hlasovat správce vyzvat, aby se nechal potvrdit; pokud do 1 měsíce sám nebo prostřednictvím zástupce žádost nepodá, o svá práva automaticky přijde 2) ve velmi závažném případě, po alespoň 3 měsících od jmenování do funkce nebo posledního potvrzení je možné vyvolat hlasování o potvrzení správce v jeho funkci, pokud návrh na zahájení hlasování podpoří 5 editorů s formální způsobilostí k funkci správce 3) správce se může nechat sám potvrdit (byť to není výslovně stanoveno) 1) správce může sám požádat o potvrzení ve funkci 2) editor s právem hlasovat může správce vyzvat, aby se nechal potvrdit, je-li správce ve své funkci alespoň rok, pak má správce měsíc na to, aby založil hlasování o svém potvrzení, pokud hlasování nezaložení, může jej založit kterýkoli aktivní editor 1) povinnost iniciovat hlasování je-li vyzván ve výroční měsíc 2) povinnost do měsíce iniciovat hlasování je-li na své diskuzní stránce vyzván 10 dalšími uživateli 3) může se sám nechat potvrdit (?)
(3) hlasovací právo
první editace alespoň 1 měsíc před hlasováním, k okamžiku začátku hlasování alespoň 20 editací v hlavním jmenném prostoru a prostoru Příloha v posledních 6 měsících registrace alespoň 2 měsíce před hlasováním, 60 nediskusních editací (v heslech, přílohách, kategoriích nebo šablonách) za poslední tři měsíce před začátkem hlasování; nepočítají se editace vzniklé pomocí automatizovaných nástrojů (např. AWB) ani importem z jiného projektu k okamžiku začátku hlasování alespoň 100 editací ve všech jmenných prostorech
(4) podání žádosti
1) po souhlasu dotyčného uživatel, který jej ke správcovství vyzval 2) sám žadatel 3) jeho zástupce 1) sám žadatel 1) sám žadatel ze svého účtu
(5) přijetí žádosti
alespoň 2/3 součtu hlasů Pro a Proti automaticky ano má-li alespoň 3/4 součtu hlasů Pro a Proti, automaticky ne, je-li méně než 2/3 pro, v rozmezí 2/3 – 3/4 rozhoduje byrokrat 66% hlasů běz těch, kteří se zdrželi
(6) opakování žádosti
po 6 měsících od neúspěšné žádosti nebo od propadnutí práv správce nejdříve za 3 měsíce v případě neúspěšné žádosti nejdříve po 3 měsících; odvolaný správce nejdříve po 12 měsících
(7) kvórum, platnost hlasování
(momentálně není navrženo žádné) alespoň 8 hlasujících (součet hlasů pro, proti a zdržuji se) (momentálně není navrženo žádné) (?)
(8) doba hlasování
1 měsíc, v mimořádných případech prodloužení nejvíce o 1 měsíc 14 dní, v případě potřeby až 1 měsíc 14 dní, v mimořádných případech prodloužení nejvíce o 1 měsíc
(9) odebrání práv správce
po dvouleté neaktivitě (2 roky žádná editace, 2 roky žádná akce jako správce) může kdokoli kdykoli dotyčného vyzvat, aby se nechal ve své funkci potvrdit a pokud není do 1 měsíce zahájeno hlasování, o svá práva automaticky přijde po 6 měsících, kdy uživatel neprovedl žádnou zaznamenanou akci, k níž jsou potřeba práva správce, může kdokoli stewardům navrhnout, aby uživateli práva odebrali

Další rozdíly jsou v tom, co návrhy zahrnují:

Auvajsův návrh (A) návrh JAna Dudíka (B) Aktronův návrh (C)
povinnosti správce (10) povinnosti správce (10)
limity správcovské činnosti (co správce nesmí) (11) zařazeno pod povinnostmi správce
pravidla pro byrokraty (12)
povinnost současných správců nechat se potvrdit (13) povinnost současných správců nechat se potvrdit (13)

PostupEditovat

Svá stanoviska pište pod jednotlivé body. Pokud v některém bodu zcela upřednostňujete jeden z návrhů (A, B, C), postačí, pokud uvedete písmeno návrhu a svůj podpis. Pokud jste ochotni akceptovat oba, uveďte oba. Máte-li vlastní návrh, napište jej.

Průzkum názorůEditovat

(1) minimální požadavky na správceEditovat

  1. Obecně myslím, že správci by měli být aktivní editoři. Zejména by měli běžně tvořit slovník. Ukazuje se, že správci, kteří primárně "dělají správu" a s vlastní tvůrčí činností mají méně nebo skoro žádné zkušenosti, postupují jinak (řekněme méně vhodně) než správci, kteří sami aktivně obsah tvoří. Proto by v pravidlech měly být záruky toho, že správce opravdu zkušenost s vlastní tvorbou slovníku má. Na konkrétní formulaci se musíme shodnout, jsem ochotný ustoupit k nějaké kompromisní variantě. Nicméně pouhý požadavek "tříměsíční aktivity" (navíc bez další specifikace toho, co to aktivita vlastně je), mi připadá příliš měkký. --Auvajs (diskuse) 24. 5. 2015, 16:47 (UTC)
  2. Na cs.wiki je 250 editací a tříměsíční aktivita. Ano, počet editací je vhodný parametr, ale počet založených je už medle zbytečný požadavek, Wiki není jen o kvantitě, ale i o kvalitě a 50 slušných rozšíření minimálek je prospěšnější, než 250 založených minimálek. JAn Dudík (diskuse) 24. 5. 2015, 19:25 (UTC)
    • a) Nejde vůbec o to, zda je 50 nových hesel prospěšnějších než 50 rozšířených minimálek. Jde o to, zda uživatel, který ani těch 50 založených hesel nemá, má vůbec na to být správce — s čímž tedy osobně silně pochybuju. Formát hesla je čím dál těžší a dá se osvojit jedině praxí. Zkušení uživatelé mají založených hesel řádově stovky až tisíce, takže bych v tom neviděl žádný problém. b) I kdybysme se třeba shodli na těch 3 měsících. Nechcete tu "aktivitu" nějak líp definovat? Navrhoval bych "3 měsíce od první editace". S pojmem aktivita mám problém, protože se mi zdá vágní. --Auvajs (diskuse) 1. 6. 2015, 19:11 (UTC)
  3. Souhlas s JAnem Dudíkem. Tvořit slovník nemusí znamenat zakládání. Dal bych požadavek jen na počet editací.--Tchoř (diskuse) 31. 5. 2015, 17:19 (UTC)
  4. Myslím si, že ideální je návrh Aktrona, pokud by ten nebyl průchozí, pak se přikláním k návrhu JAna Dudíka. --Chmee2 (diskuse) 31. 5. 2015, 17:45 (UTC)
  5. Člověk, který rozšiřuje minimální hesla je také schopen nová hesla tvořit. Že by měl mít kandidát na správce zkušenosti i s vytvářením hesel je naprosto legitimní požadavek. A mnohem snadněji jsou doložitelná a zkontrolovatelná založení nových hesel v minulosti než jejich demiminalizace. Pokud by však kandidát chtěl účelově založit 50 minimálek a někomu to vadilo (minimálky nejsou trestné ani zakázané, ale budiž), může to brát v potaz při rozhodování, zda dotyčnému hlas udělí nebo ne. --Martin Kotačka (diskuse) 1. 6. 2015, 20:04 (UTC)
  6. A (Auvajsova) varianta dle mého není přehnaná. @JAn Dudík: Pokud uživatel založí těch požadovaných 50 hesel, pravidlu dostál a dále se může věnovat editacím podle svého gusta (třeba už žádné jiné heslo nezaložit a třeba hlídat vandalizmy a spamy... Jde o to, aby měl se základními věcmi praktickou zkušenost. Zde pro A. --Kusurija (diskuse) 1. 6. 2015, 20:47 (UTC)
    Pokud je uživateli proti gustu tvořit „nekompletní“ hesla, minimálky, pokud je perfekcionista, tak je těch 50 hesel docela dost. V tom vidím nepoměr. Že tvůrce minimálek, který naseká padesát nových stránek, ve kterých se třeba ani s většinou formátování neseznámí, protože prostě většinu oddílů vynechá, kandidovat může v podstatě hned. A někdo, kdo si třeba s hesly hraje do detailů, dohledává ve zdrojích příznaky a teorie o etymologii, a to nejlépe rovnou do všech jazyků, dotáhne je do podoby hypotetického nejlepšího hesla, takže si na toho na vlastní kůži zažije ohledně problematiky daleko víc, by čekal na možnost kandidatury strašně dlouho, jen proto, že nezakládá nová. Mně to přijde divné. Nesouhlasím s odsuzováním autorů minimálních hesel, sám zakládám hsb minimálky, ale zrovna tak mi nepřijde správné jakkoliv umenšovat zásluhy a zkušenosti někoho, kdo naopak místo zvyšování počtu stránek pracuje na vylepšování stávajících. Nemyslím si, že se tohle zase tak liší od Wikipedie - i tam bych považoval za nesmyslné požadovat založení padesáti nových článků. Té možné práce na vylepšování stávajících je jak na kostele, pokud se sežene editor, který se pro ni nadchne, tak se mi nelíbí, že dokud se nevrhne na zakládání, měl by být editorem druhé kategorie, který má zapovězeno kandidovat na správce. Pokud se bojíte těch řekněme „technických“ editorů, tak proti nim vždycky můžete hlasovat. Tahle pravidla přece nemají sloužit k tomu, abychom vyprofilovali ideální správce - na to je svět příliš pestrý, abychom to předem mohli spoutat pravidly a zavírat si vrátka. Smysl omezení vidím v tom zabránit tomu, abychom museli každou chvíli psát někam ne, třeba protože nudící se školák zjistil, jak se zakládá kandidatura. --Tchoř (diskuse) 1. 6. 2015, 22:46 (UTC)
  7. Požadavek A) je přemrštěný, jako ideální bych viděl kombinaci B) a C), tedy 3 měsíce, 250 (nediskusních) editací, funkční kontakt. --Bazi (diskuse) 8. 6. 2015, 11:31 (UTC)
  8. A - to je tak akorat, v připadě uživatele s velkima zkušenostma z inych projektu (například správce jinde) bych byl pro B, takže za tědle podminek sem pro oboje.--ŠMOULA TOMA646 (mail | diskuze) 11. 6. 2015, 14:51 (UTC)
  9. Myslím si, že pravidlem stanovené požadavky by neměly být moc velké, a naopak co největší vůle by měla být ponechaná hlasujícím. Níže uvedený kompromis 250 editací a 15 nových hesel mi přijde dobrý, pokud by na něm nebyla shoda, podporuji původní návrh Aktrona (250 editací). Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 6. 2015, 23:18 (UTC)

Což tedy dát třeba kompromisní tři měsíce od první editace, 250 nediskusních editací, 15 založených hesel stránek? JAn Dudík (diskuse) 2. 6. 2015, 08:35 (UTC) Změna na stránky, když už by měly být nediskusní edtace pro účast v hlasování. Navíc, proč by správce nemohl být třeba šablonový guru, který nová hesla nechce zakládat? JAn Dudík (diskuse) 2. 6. 2015, 09:03 (UTC)

(s EK): Jsem proti tomu, aby se do těch podmínek zahrnovaly editace šablon, modulů, kategorií apod. To je činnost nesouvisející s tvorbou lexikografického (slovníkového) obsahu byť to může být věc napomáhající správě wiki projektu. Tedy přinejmenším 250 editací v hlavním jmenném prostoru+prostoru Příloha. Těch založených hesel alespoň 25. --Auvajs (diskuse) 2. 6. 2015, 09:08 (UTC)
Jestli se sem snažíš propašovat zvláštní typ správců, kteří "netvoří obsah" ale jen "dělají technické věci", tak proti tomu ostře protestuju. Nic takového neexistuje, i "technický správce" aka "šablonový guru" má možnost někoho jen tak ze srandy zablokovat, jak se zde ostatně několikrát stálo. Ostatně i ohledně šablon může být velké množství konfliktů, viz sousední projekty. Nevidím důvod, proč by měl existovat zvláštní uživatel vnucující druhým svůj pohled na to, jaké šablony se mají/nemají používat případně jak mají vypadat... --Auvajs (diskuse) 2. 6. 2015, 09:12 (UTC)
Pokud někomu činí problém nebo nechuť vkládat na Wikislovník nová slovíčka, pak by mě zajímalo, jakou chuť mu existence na Wikislovníku přináší. Že má mít správce projektu zkušenosti s tím, co se na projektu dělá, je snad přirozené. A že vkládání obsahu (v tomto případě hesel) je základní podstata Wikislovníku, o tom snad není potřeba debatovat. Založit 50 hesel je věc poměrně snadná a nijak časově náročná v ohledu na dobu, po kterou by měl človkě na Wikislovníku působit, než mu bude umožněno pokoušet se o získání správcovských práv. Argumenty o šablonových guru nebo o maximálně složitém vytváření kvalitních hesel považuji za účelové a alibistické. --Martin Kotačka (diskuse) 2. 6. 2015, 11:35 (UTC)
Prostě s chutí vylepšuje již založená hesla. Co by na tom mělo být divného nebo špatného? Proč se Wikipedie bez takové podmínky obejde a my bychom ji měli potřebovat? --Tchoř (diskuse) 2. 6. 2015, 11:51 (UTC)
Žádného takového editora, který by s chutí vylepšoval již založená hesla a zcela rezignoval na zakládání nových, jsem za celou dobu působení na Wikislovníku nezaznamenal, realita je očividně jiná. A co a jak má Wikipedie je v tomto ohledu irelevantní, protože zde tvoříme obsah jiným způsobem a v jiné formě a vytvořit plnohodnotné heslo je zde několikanásobně snazší než vytvořit plnohodnotný článek na Wikipedii. Krom toho se v hlasování o nabytí správcovských práv na Wikipedii často setkávám s dotazy na dotyčným žadatelem založené články. Byť je to sice věc nepovinná, ale hlasující kolegy to také zajímá. --Martin Kotačka (diskuse) 2. 6. 2015, 12:04 (UTC)
@Tchoř (s EK) Wikipedie je úplně jiný projekt. Tam je v zásadě možné nějaký článek do nekonečna vylepšovat a vylepšovat. Klidně nad nějakým článkem můžete strávit celé měsíce a pořád bude co dělat. Zde tu sice taky pár výjimek máme (městys, možná hausnumero), ale jinak většina hesel zkrátka jednou dospěje do nějakého finálního stavu a dál se moc (obsahově) vylepšovat nebudou. Maximálně se budou přidávat překlady. Druhá věc je, že minimálně na té české Wikipedii už je přes 300 tisíc článků a většina těch hlavních témat v mnoha oborech existuje. Takže pokud se nechcete věnovat něčemu exotickému jako vesnice v Senegalu, potřebu zakládat nové články skutečně můžete mít relativně malou. Tedy počet založených článků tam skutečně nemusí o mnohém vypovídat. Zde je to ale jiná situace. Počet založených hesel vypovídá o mnohém. Ba troufám si říct, že to je jedno z nejdůležitějších kritérií. Byť to samozřejmě je taky silně zavádějící, protože hesla o tvarech jsou mnohem méně užitečná než lemmata. --Auvajs (diskuse) 2. 6. 2015, 12:11 (UTC)
@Tchoř: Já neříkám, že by se adept na správce měl zabývat převážně jen tvorbou nových hesel, když se cítí být "guru" na technické věci. Ale pokud není schopen/ochoten si "odkroutit" těch svých 50 nových hesel (a potom už se věnovat tomu, co se mu líbí), mám podezření, že takový nebude ani schopen/ochoten takovou tvorbu (prozatím základní potřebná náplň wikislovníku - dokud tu nemáme tolik z potřebných/požadovaných/odkazovaných/vyhledávaných hesel) kvalitně ukočírovat. Tím nenaznačuji, že takový editor by nebyl jinak pro wikislovník přínosný, to jsem rozhodně nechtěl. Ale takto přínosný a užitečný by mohl být i jako obyčejný editor, bez rozšířených práv, které ovlivňují tvorbu kolegů zásadním způsobem (správce, byrokrat). Případně s rozšířenými právy na importéra a pod. Ale to už se opakuji. --Kusurija (diskuse) 2. 6. 2015, 13:07 (UTC)
„Ale pokud není schopen/ochoten si "odkroutit" těch svých 50 nových hesel“ – a to mi právě přijde špatný systém, nutit kandidáty na správce automaticky zrovna do toho, nutit je tím směrem, že důležitá není kvalita, ale kvantita. Pokud je už do něčeho nutit, tak spíš naopak prokázat, že umí napsat „úplné“ heslo (nebo spíš třeba tři), které obsahuje ozdrojované informace k etymologii, ohýbání, překlady, synonyma atp. Takové kritérium by vypovídalo o pochopení formátu hesel daleko lépe.
Ale spíš si myslím, že by tam prostě nemělo být ani jedno. Ani tlačení do kvantity, ani do kvality. V tomto nechť kandidáta posoudí hlasující. Podstatné je, aby se vůbec do tvorby zapojoval – a to by snad měl splnit požadavek na tvorbu obsahu. Případně to může být požadavek, aby v těch editacích obsahu nešlo jen o změny formátovací, zavádění šablon atp. Ale předepisovat konkrétní podobu, jakou musí k té tvorbě obsahu přispívat, to mi prostě přijde veliká chyba. Vkládání osobních editovacích priorit do pravidla, do kterého nepatří. --Tchoř (diskuse) 3. 6. 2015, 09:07 (UTC)
Zdá se, že jste se zaměřil na první část mojí repliky a zbytku jste již věnoval menší pozornost. Nevadí, stane se. Jinak v tomto máme názory dostatečně podobné, než abychom se přeli. Tedy kromě poslední věty, která vyplývá právě z toho, čím jsem v této replice začal. ;-) Jistě, mohli bychom požadovat "aspoň 50 hesel, případně/nebo aspoň 3 velmi kvalitní hesla". Potom přijde někdo, kdo se začne sáhodlouze dohadovat, zda tam má být "případně" či "nebo" či ještě nějak jinak upřesněno, dalšího napadne, že správce by nutně měl prokázat znalost tvoření šablon... Čili z tohoto pohledu 50 založených hesel není žádný problém a je to symbolický požadavek, při konkrétní žádosti se stejně budou probírat další věci už víceméně podle zkušeností s konkrétním kandidátem. --Kusurija (diskuse) 5. 6. 2015, 05:25 (UTC)
@Tchoř: Skutečně si myslíte, že je účelné, aby byla komunita zatěžována žádostmi o práva správce uživatelů, kteří nasbírají 250 nebo 500 editací zásahy typu [1][2][3][4][5][6][7]? Za druhé: takovéhle heslo je po všech stránkách plnohodnotné a zkušený uživatel ho i s hledáním příkladů dokáže vytvořit za pár minut. Vytvořit jich 50 je záležitost max. několika hodin, spíše i méně. Tedy tvorba 50 hesel opravdu nemusí být něco těžkého, rozhodně to není věc, která by někomu měla ztížit či znemožnit kandidaturu. Na druhou stranu se dá předpokládat, že ten, kdo ani těch 50 hesel není schopen vytvořit, opravdu není schopen funkci správce zastávat. --Auvajs (diskuse) 8. 6. 2015, 01:14 (UTC)
Tak to je typ editací, které je lépe svěřit robotům. Že by se našel někdo, kdo bude dobrovolně dělat takových editací stovky a jinak se angažovat nebude, mi přijde dost nepravděpodobné.
Stejně jako jsem mluvil o tom, že někomu může připadat nepřínosné zakládat minimálky, může mu zároveň připadat nepřínosné zakládat hesla v jiném než základním tvaru.
Těch uživatelů, kteří tu nastřádají alespoň pár stovek editací, bude tak málo, že i kdyby se půlka z nich automaticky rozhodla požádat o práva, tak to zase tak moc hlasování nebude. A ona to půlka nebude.
Na druhou stranu je pravda, že těch uživatelů, o které mám obavy, asi také moc nebude. Takže bych návrh pravidla jen kvůli tomuto nepotápěl.--Tchoř (diskuse) 8. 6. 2015, 06:25 (UTC)

Návrh kompromisního řešení: 3 měsíce od první editace, 250 editací, 25 založených hesel, která nejsou minimálními hesly ani chybnými zápisy. --Auvajs (diskuse) 20. 6. 2015, 17:25 (UTC)

Vidím, že největší diskusi vzbudilo zakládání hesel/stránek. Když ale počítám „hlasy“, vidím 4 pro variantu vyžadující založená hesla a 5 pro varianty toto nevyžadující. Jako vhodný kompromis bych tedy viděl ještě mírný příklon k druhému táboru, a to buď výše navržených 15 hesel (případně 20), nebo rozšíření kritéria i na jiné (nediskusní) stránky. Připomínám, že to jsou minimální požadavky, které vůbec neznamenají automatické zvolení, takže každý volič samozřejmě může přihlédnout i k vlastním přísnějším kritériím.
O čem ale nebylo diskutováno skoro vůbec, a přesto to považuji za zásadní pro fungování správce, to je z návrhu JAna Dudíka požadavek na funkční kontakt nebo povolené zasílání mailů. Totéž vyžaduje i Wikipedie. --Bazi (diskuse) 21. 6. 2015, 12:28 (UTC)
  1. Kompromis jsem počítal čistě podle návrhů (25 je střed mezi 50 a 0), počty hlasů jsem nezohledňoval. Máte-li pocit, že to je důležité, je možné to ještě snížit (pak spíše na těch 20 než 15).
  2. Oba návrhy A i C mají sekci povinnosti správce a v ní jako jednu z povinností funkční mailový kontakt. To se mi osobně zdá mnohem smysluplnější — z návrhu B vlastně plyne pouze to, že správce musí mít mail nastaven v okamžiku, kdy podává žádost o správce. Zvolený správce by si zase mohl mail teoreticky zrušit. Takže k čemu pak to? Není lepší to uvést jako správcovu povinnost po celou dobu jeho funkce, než pouze jako podmínku ke zvolení? --Auvajs (diskuse) 21. 6. 2015, 23:57 (UTC)
  1. Konkrétní číslo není asi nic, co by se nedalo ještě vyladit. Síla podpory je každopádně hodna zohlednění.
  2. Pokud by to bylo v samostatné sekci, budiž. Její přítomnost je ale předmětem diskuse v samostatném bodu (10), takže pokud by náhodou měla vypadnout, zrovna tato základní povinnost by zůstat měla. Na Wikipedii je to formulováno přesněji a nebyl by asi problém upravit formulaci z návrhu B tak, aby se požadavek vztahoval na celé správcovské období. --Bazi (diskuse) 22. 6. 2015, 09:21 (UTC)

(2) podmínky potvrzení ve funkciEditovat

  1. Doufám, že se shodnem na tom, že:
    1. správce musí být z výkonu své funkce odpovědný (tedy odvolatelný)
    2. na jednu stranu správce musí být chráněn proti šikaně / obtěžování nesmyslnými žádostmi o potvrzení, ovšem na druhé straně komunita musí mít možnost v případě potřeby špatného správce relativně "pružně" odvolat (aby nemusela třeba skoro celý rok trpět špatného správce); na Wikipedii mají institut výročního měsíce, ovšem vedle toho tam mají též ŽoK a hlavně arbitrážní výbor; zde musíme zohlednit, že ŽoK ani ArbCom (momentálně) nemáme a zejména to druhé pravděpodobně dlouho mít nebudem; přičemž zkušenosti se špatnými správci tu máme a podle mého názoru relativně bohaté--Auvajs (diskuse) 1. 6. 2015, 19:22 (UTC)
  2. Odvolatelnost, či lépe, potvrzení ve funkci obsahují všechny návrhy. Po zkušenosti z Wikipedie, kde výroční měsíc funguje poměrně dobře obsahuje můj návrh podobné ustanovení, ale nejde o fixní měsíc. Naopak by neměl být správce vyzýván k potvrzení moc často, jednou ročně je medle až až. Opět zkušenost z Wikipedie, kdy jeden správce byl vyzván k potvrzení (v době, kdy výroční měsíc ještě nebyl zaveden) právě v době, kdy odjel na čtrnáct dní mimo internet (a hlasování bylo neprodleně i založeno): správce má měsíc od výzvy na založení potvrzení (nebo rezignaci), při kterém může obhajovat své kroky. JAn Dudík (diskuse) 1. 6. 2015, 20:30 (UTC)
    Opakuju znova: na té Wikipedii mají i ŽoK a ArbCom. To my zde nemáme. Jaké bude mít komunita na správce páky, když někdo týden po svém zvolení někoho zablokuje indef kvůli tomu, že se pod Lípou na něco zeptá, a zrovna to bude uživatel, kterého zbývající správci nemají rádi, takže ho odmítnou odbloknout? (Zcela reálný případ, jistě víte, co myslím.) Připadá mi zcela nepřijatelné, aby měla komunita možnost řešit to až za rok.
    Jako opatření kvůli žádostem v nevhodnou dobu navrhuji jinde, aby mohl žádost o potvrzení podat i zástupce. To se mi zdá jako mnohonásobně lepší nápad než kvůli ochraně správce před hlasováním v nepříznivou dobu komunitě odnímat právo odvolat špatného správce je-li k tomu naléhavá potřeba. --Auvajs (diskuse) 1. 6. 2015, 20:41 (UTC)
    Zcela zjevné průšvihy (správci ukradne někdo heslo a začne promazávat wikislovník) vyřeší stevard. Méně zřejmé a kontroverzní věci lze řešit jako v případě Mildy. Pokud se komunita kdykoliv přesvědčivou většinou shodne na odvolání nějakého správce, tak jí stevardi vyhoví.--Tchoř (diskuse) 1. 6. 2015, 22:51 (UTC)
    Je ale možné takové (mimořádné) hlasování vyvolat, pokud to přímo nebude v pravidlech? Resp. bylo by takové hlasování platné? O to právě jde. Zdá se mi, že návrh Jana Dudíka takové hlasování neumožňuje a takové mimořádné hlasování by bylo neplatné. Tedy správce, který zablokuje svoje nepřátele indef, a ostatním správcům to přijde vhod, by zde teoreticky mohl být navždy a nikdo by s tím neměl možnost cokoli dělat. Jak je vidět na sousedním projektu, stewardi nesmyslné bloky neřeší, takže to je zcela reálná možnost. --Auvajs (diskuse) 20. 6. 2015, 18:10 (UTC)
  3. Zde by se mi líbil nějaký kompromis mezi všemi třemi návrhy - což je ovšem složité, takže nejblíže návrh B (JAn Dudík). Jen by byla ještě dobrá nějaká pojistka proti zneužívání (abychom tu náhodně nezlynčovali najednou všechny správce). Třeba každý editor (s právem hlasovat ve volbách + včetně blokovaných) může vyzvat nejvýše jednoho správce každý/za rok. (T.j. vyzval jsi jednoho správce - dalšího/toho samého můžeš vyzvat nejdříve za rok. Ovšem to nijak nebrání tomu, aby jej vyzval někdo jiný - s tím, že ten opět může dalšího vyzvat až za rok). --Kusurija (diskuse) 1. 6. 2015, 20:47 (UTC)
    Správců bude asi vždycky méně než aktivních editorů, takže zlynčovat všechny správce nám to nezabrání. Ale jinak tu pojistku pokládám za dobrý nápad, který by měl zabránit nadužívání výzev.--Tchoř (diskuse) 1. 6. 2015, 22:53 (UTC)
    Uvažoval jsem ještě místo rok jen půl roku, ale cítím, že by se to některým nelíbilo a pro menší efekt by to bylo vypustitelné. Jestli nám to definitivně zabrání či nezabrání "lynčování" všech správců není tak důležité, jako podpora aspoň nějaké kontinuity. Aby se stihli mezitím zvolit náhradníci/nová "generace" a projekt nezůstal v bezvládí. --Kusurija (diskuse) 2. 6. 2015, 11:49 (UTC)
  4. Návrh B) je nejbližší mé představě, souhlasil bych ještě s přidáním další podmínky. Buď jak navrhuje Kusurija, tedy omezení počtu návrhů na uživatele, nebo další lhůtu pro hájení po potvrzení: Správce potvrzený ve funkci nemůže být navržen k novému potvrzení dříve než za 6 měsíců. --Bazi (diskuse) 8. 6. 2015, 11:40 (UTC)
  5. A, ale změnil bych bod 2 takto: ve velmi závažném případě, po alespoň 1 měsíci od jmenování do funkce nebo posledního potvrzení je možné vyvolat hlasování o potvrzení správce v jeho funkci, pokud návrh na zahájení hlasování podpoří minimálně 5 automaticky potvrzených editorů. Je dobre aby bylo možné zneuživatele prav správce a hlavně tlačítek blokovat a mazat hodně rychle vyhodit.--ŠMOULA TOMA646 (mail | diskuze) 11. 6. 2015, 14:51 (UTC)
  6. Podporuji návrh JAna Dudíka s Kusurijovým dodatkem. Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 6. 2015, 23:23 (UTC)

Návrh kompromisního řešení (první 2 body z návrhu B, třetí bod kombinace A+C)

  1. správce může sám požádat o potvrzení ve funkci
  2. editor s právem hlasovat může správce vyzvat, aby se nechal potvrdit; je-li správce ve své funkci alespoň rok, pak má měsíc na to, aby založil hlasování o svém potvrzení; pokud hlasování nezaloží, může je založit kterýkoli aktivní editor; každý editor smí požádat o potvrzení ve funkci pouze jednoho správce, který má povinnost se nechat ve své funkci potvrdit, za rok (tedy novou výzvu může podat nejdřív rok po té předchozí); počet výzev správcům, kteří nemají povinnost se nechat potvrdit, není omezen
  3. ve velmi závažném případě je možné vyvolat hlasování o zbavení práv správce v jeho funkci pokud návrh na zahájení hlasování podpoří 5 editorů s formální způsobilostí k funkci správce nebo 10 editorů s právem hlasovat (v takovém hlasování je potřeba 2/3 hlasů pro zbavení práv, zatímco v hlasování podle bodu 2 je potřeba 2/3 hlasů pro potvrzení)

--Auvajs (diskuse) 20. 6. 2015, 19:03 (UTC)

Ozvaly se 4 hlasy pro nějakou pojistku, což návrh kompromisu nezohledňuje. Kusurija navrhoval omezit počet výzev každého jednotlivého editora na 1 za rok, k čemuž se přiklonil Tchoř a Jan.Kameníček, a já jsem navrhnul ještě možnou alternativu v podobě půlroční lhůty k hájení po potvrzení. --Bazi (diskuse) 21. 6. 2015, 12:46 (UTC)
S tím souhlasím a výše navržený kompromis rozšiřuji --Auvajs (diskuse) 22. 6. 2015, 00:04 (UTC)

(3) hlasovací právoEditovat

  1. Obecně si myslím, že komunita by měla být chráněna proti tomu:
    1. aby hlasovali uživatelé přivedení z vnějšku jen kvůli samotnému hlasování
    2. aby hlasovali naprostí nováčci, kteří pravděpodobně kandidáty neznají, případně pořádně neznají fungování komunity
    3. aby hlasovali dříve aktivní, ale v poslední době zcela neaktivní uživatelé;
      pokud se na to dívám touto optikou, tak se přiznávám, že návrhy B a C mi moc dobře nevychází (čímž neříkám, že můj návrh je bezchybný a dokonalý): pokud v době SUL k registraci stačí pouze Wikislovník navštívit po přihlášení třeba na Wikipedii, tak zde je několik tisíc "spících" uživatelských účtů, kterým by v zásadě stačilo k ovlivnění hlasování udělat 60 editací, a to se dá relativně rychle; návrh C pak zřejmě řeší bod 1, ale už neřeší body 2 a 3 - 100 editací se dá udělat i za den... V návrhu B mi je sympatické omezení editací "jinde". Ihned mě ovšem napadá: je nějaký nástroj, jak zjitit, které editace jsou importovány, nebo se to musí "tipovat"? V takovém případě bych s tím měl problém, protože by se to špatně dokazovalo. --Auvajs (diskuse) 1. 6. 2015, 20:35 (UTC)
      Special:log/import - je vidět, která hesla a kdy se sem importovala. V hesle samotném je pak vidět ve shrnutí, že šlo o import. Těch importů není až tak moc, aby se to v případě podezření nedalo zkontrolovat. JAn Dudík (diskuse) 2. 6. 2015, 08:43 (UTC)
    ok, pokud to zjistit jde, tak se zařazením této podmínky souhlasím. --Auvajs (diskuse) 2. 6. 2015, 10:43 (UTC)
  2. Jednoznačně varianta B (JAn Dudík). --Kusurija (diskuse) 1. 6. 2015, 20:47 (UTC)
    1. Dobrá připomínka Auvajse, proto opravuji: první editace alespoň 2 měsíce před hlasováním (namísto "registrace alespoň 2 měsíce před hlasováním"), zbytek shodný s variantou B (JAn Dudík). Pokud by vznikly technické problémy (velká obtížnost, nikoliv nemožnost, sledování tak hluboko do minulosti) místo "60 (...) za poslední tři měsíce" stanovit "45 nediskusních editací (v heslech, přílohách, kategoriích nebo šablonách) za poslední dva měsíce před začátkem hlasování. Ale to jen, pokud by ty technické potíže byly, jinak JAn Dudíkův text vyhovuje. --Kusurija (diskuse) 2. 6. 2015, 04:58 (UTC)
    Editace do minulosti jdou zjistit relativně snadno — Speciální:Příspěvky. Ovšem jednu věc dost dobře nechápu a je pro mě zásadní: proč mají být z hlasování vyloučeni dříve aktivní uživatelé, kteří jsou méně aktivní poslední 3 měsíce?! Upřímně řečeno k tomu dost dobře nevidím žádný důvod. Omezovat editace jen na poslední tři měsíce (a nebo dokonce 2?) mi připadá naprosto zbytečné. Můžu být v obraze i když needituji — navíc 2 nebo 3 měsíce je vážně dost krátká doba. V prvním návrhu svého pravidla jsem ty editace dal během 2 posledních let. Nakonec jsem trochu ustoupil na 6 měsíců. Ale i to se mi zdá dost málo. Skutečně nerozumím tomu, proč to tak omezovat. S počítáním doby editování od první editace a nezapočítávání importovaných editací ovšem souhlasím. --Auvajs (diskuse) 2. 6. 2015, 15:42 (UTC)
  3. Jako Kusurija. Varianta B mi přijde nejlepší, ale místo podmínky na registraci podmínka na první editaci. A samozřejmě i na to se vztahuje poznámka, že se nepočítají editace importované – v tomto případě by to zvlášť mohlo hrát roli.--Tchoř (diskuse) 2. 6. 2015, 08:07 (UTC)
  4. Návrh B), ale parametry by mohly být klidně mírnější, třeba 50 editací za posledních 6 měsíců. Ohledně registrace bych taky dal přednost první editaci před registrací, ale klidně by to mohl být 1 měsíc místo dvou. Rozhodně by se neměly počítat robotické editace, jak je navrženo ve variantě B). --Bazi (diskuse) 8. 6. 2015, 11:54 (UTC)
  5. Pro návrh A. Myslím si, že u menších projektů by bylo fajn, aby měli možnost hlasovat i lidi, co nejsou jejich hlavním editačním jádrem, ale co se občas na jejich rozvoji podílí. 60 editací za 3 měsíce mi z tohohle pohledu přijde příliš a tak jsem pro menší počty. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 8. 6. 2015, 14:25 (UTC)
  6. C. Ostatni návrhy sou zbytečně přisne.--ŠMOULA TOMA646 (mail | diskuze) 11. 6. 2015, 14:51 (UTC)
  7. Nemyslím si, že by tříměsíční wikidovolená před volbami měla někoho diskvalifikovat z voleb. Za tři měsíce člověk ponětí o dění na projektu neztratí. Navrhuji doplnit návrh Jana Dudíka ještě o možnost "nebo 150 nediskusních editací ve stejných prostorech za posledních 6 měsíců". Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 6. 2015, 23:35 (UTC)

Návrh kompromisního řešení:

První editace (přímo na Wikislovníku) alespoň 2 měsíce před začátkem hlasování, a alespoň jedna z těchto podmínek (k začátku hlasování):

  1. alespoň 60 editací v posledních 3 měsících
  2. alespoň 150 editací v posledních 6 měsících
  3. alespoň 20 editací v posledních 6 měsících má-li uživatel celkově alespoň 250 založených hesel nebo 2000 editací

Počítají se pouze nediskuzní editace a nepočítají se editace vzniklé pomocí automatizovaných nástrojů (např. AWB) ani importem z jiného projektu.

--Auvajs (diskuse) 20. 6. 2015, 17:37 (UTC)

(4) kdo smí podat žádostEditovat

  1. Nominace někoho jiného sice funguje např, na Wikidatech, ale v prostředí českých projektů nemá tradici. Kandidát na správce by měl být schopen sepsat vlastními slovy, proč chce být správcem. Pokud to neumí a musí to za něj napsat někdo jiný, je to podezřelé. Auvajsův bod 3 považuji za zcela zbytečný, pokud už někdo jiný, tak jen dle bodu 1. JAn Dudík (diskuse) 24. 5. 2015, 19:21 (UTC)
  2. Souhlasím se slovy Dana Polanského: „Ti kteří jsou nejvíce ochotní správcovat, sami si zakládají nominace a píší si sebedoporučení jsou pro správcování nejméně vhodní.“ I zde mě napadá několik uživatelů, kteří by podle mého názoru asi sami kandidaturu nepodali, přesto by pravděpodobně byli dobrými správci. Tedy pokud už někdo takové uživatele ke správcování vyzve a oni s tím souhlasí, tak proč jim přidávat další práci navíc a nechat je o sobě psát sebeoslavné ódy? Jinak možnost nechat za sebe podat žádost nějakým zástupcem by obecně asi připadala v úvahu tehdy, když by byl někdo vyzván k potvrzení a zrovna byl např. kvůli dovolené na několik týdnů offline. Tedy v zásadě by se asi moc často nevyužívala. --Auvajs (diskuse) 24. 5. 2015, 19:51 (UTC)
  3. Od správce chci slyšet jeho vlastními slovy, k čemu práva plánuje využívat (a k čemu ne). Fakticky je to stejně často tak, že se kandidáti odhodlají často zažádat až v okamžiku, kdy už mají v diskusi vícero výzev a mohou na ně odkázat. Tahle možnost dobrého kandidáta ke správcování přemluvit tu je vždy. Ale i ten přemlouvaný kandidát by se v okamžiku přijmutí kandidatury měl k té kandidatuře přihlásit jednoznačným a otevřeným způsobem.--Tchoř (diskuse) 31. 5. 2015, 16:56 (UTC)
    • Pokud je to pro vás opravdu důležité, vždy je přeci možnost žadateli položit otázku v průběhu hlasování případně to, že nevíte, "co chce vlastně kandidát s právy dělat" zohlednit ve svém hlasování.--Auvajs (diskuse) 2. 6. 2015, 09:17 (UTC)
      To je pravda.--Tchoř (diskuse) 2. 6. 2015, 10:02 (UTC)
  4. V podstatě souhlasím se všemi argumenty předchozích třech kolegů (vyjma JAn Dudíkova proti bodu 3). Takže pro A (Auvajs) --Kusurija (diskuse) 1. 6. 2015, 20:47 (UTC)
  5. Přijde mi dost podivné na jedné straně požadovat, aby potenciální správce určitě založil několik nových hesel/stránek, a zároveň mít obavu, že nedokáže (nebo nechce) ani založit vlastní žádost. Takže B) nebo C). Dovedu si představit, že by žádost byla podána nějak formálně chybně a že by pak třeba samostatnou podstránku založil někdo jiný a přenesl na ni obsah žádosti, ale stejně bych považoval za naprosto samozřejmý požadavek, aby se správce o funkci přihlásil sám, byť třeba „pod nátlakem“ nebo „na výzvu“ kohokoli jiného. Kdyby si to chtěl žadatel hodně zjednodušit, stačí mu odkázat se v žádosti na tu výzvu od jiných uživatelů. --Bazi (diskuse) 8. 6. 2015, 11:59 (UTC)
  6. B, žádost by měl podat jen a pouze žadatel.--ŠMOULA TOMA646 (mail | diskuze) 11. 6. 2015, 14:51 (UTC)
  7. Výše to vystihli JAn Dudík a Tchoř, takže C. Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 6. 2015, 23:40 (UTC)

Argumenty pouze pro vlastní žádost:

  1. "správce by měl být schopen sepsat vlastními slovy, proč chce být správcem" (JAn Dudík)
  2. "Od správce chci slyšet jeho vlastními slovy, k čemu práva plánuje využívat (a k čemu ne)." (Tchoř)
  3. na českých wikiprojektech to nemá tradici (JAn Dudík)

Pro umožnění nominace někoho jiného:

  1. „Ti kteří jsou nejvíce ochotní správcovat, sami si zakládají nominace a píší si sebedoporučení jsou pro správcování nejméně vhodní.“ (Dan Polansky)
  2. tato povinnost může odradit některé skromné uživatele, kteří by ovšem byli výborní správci, od toho, aby sami kandidovali (Auvajs)
  3. funguje to na mnoha jiných projektech (Auvajs skrze JAn Dudík, Dan Polansky atd)

Úvaha:

  1. Mezi vlastním založením žádosti a sepsáním důvodů, proč chci být správcem a k čemu plánuji využívat rozšířená oprávnění správce, nemusí být vztah. Obzvlášť jsou-li ze sousedních projektů známy kandidatury správců a byrokratů (resp. žádosti o potvrzení), kteří do odůvodnění napíší: „Povinné potvrzení na základě výzvy.“ (viz wikiverzita, také).
  2. I v případě, že hlasování zahájí někdo jiný, je možné kandidujícímu položit otázku, proč chce být správcem a k čemu hodlá použít rozšířená oprávnění.

Tedy celkově nějak nevidím důvod, proč nominaci někoho jiného bránit. --Auvajs (diskuse) 3. 8. 2015, 04:42 (UTC)

Chápu tu úvahu, ale přijde mi to podobně jako poloplná/poloprázdná sklenice. Když někdo vyplní jen „Povinné potvrzení na základě výzvy.“, lze pak na takovou žádost patřičně reagovat v hlasování, případně se dál dotazovat. Nemyslím ale, že bychom takto odbývačný přístup měli předjímat a kvůli němu rezignovat na požadavek úvodního zdůvodnění. (Obzvlášť když takovou formu volí jen jeden konkrétní správce, obecně často označovaný za problémového v přístupu ke komunitním procesům a ke kolegům/kolegyním.) --Bazi (diskuse) 3. 8. 2015, 09:50 (UTC)
V případě nominace někoho jiného úvodní zdůvodnění samozřejmě bude, jen ho zřejmě nebude psát kandidující, ale uživatel, který ho ke kandidatuře vyzval a který to hlasování založí. --Auvajs (diskuse) 3. 8. 2015, 10:16 (UTC)
Pardon, ale to mi přijde jak jednání s nesvéprávným člověkem (myslím toho potenciálního správce, nebyla to osobní narážka). Proč bychom měli spoléhat na to, že bude aktivním správcem člověk, který nenajde ani tolik aktivity k podání žádosti? Ať ho klidně třeba přemlouvají zástupy uživatelů, ale tak snad aspoň tento jeden krok by mohl udělat. Obzvlášť když na druhé straně máme na správce vysoké nároky s počtem založených plnohodnotných hesel apod. A tam tvrdíme, že počet hesel je důkazem obeznámenosti s projektem. Podání vlastní žádosti snad není podobným důkazem? --Bazi (diskuse) 3. 8. 2015, 10:34 (UTC)
Viz co píšou na en.wp: (o kandidatuře na správce) „The reality though is that this can be quite a brutal process. It is very difficult not to take opposes to heart, as they are effectively saying the candidate is untrustworthy and detailing why. Every edit the candidate has made is up for review, and even when taken out of context it can blow the opposition out of proportion. Some editors will analyse how long you've been editing, others how often or how many edits you've made overall. Part of this is to see your reaction: if you react badly, you will scupper your adminship attempt.“ – Někteří editoři prostě mohou být dlouhodobě prospěšní projektu, ale nikdy nenaleznou odvahu ke kandidatuře na správce. Oproti tomu jiní, "drzejší" uživatelé mohou být pro projekt prospěšnější o několik řádů méně, ovšem bez skrupulí kandidovat. Myslím, že toto je věc, kterou nominace někoho jiného pomáhá narovnávat. Jinak jak na to tak koukám, na anglické Wikipedii mají v té žádosti několik povinných otázek, které musí kandidát zodpovědět i když ho nominuje někdo jiný. To se mi celkem líbí. --Auvajs (diskuse) 3. 8. 2015, 10:55 (UTC)

(5) kdy je žádost považována za úspěšnouEditovat

  1. Pro B (JAn Dudík). --Kusurija (diskuse) 1. 6. 2015, 20:47 (UTC)
  2. S bodem B bych souhlasil jen tehdy, když by existovala relativně přísná pravidla pro byrokraty – zhruba srovnatelná s těmi, co mají na Metě stewardi – tedy nutné velmi vysoké procento ke zvolení (alespoň 75% nebo 80%) a každoroční potvrzování. Pokud by rozhodoval byrokrat, který tak vysokou podporu nemá, tak by nebylo vůbec zajištěno, že jakékoli jeho rozhodnutí odráží vůli většiny komunity — byrokrat by pak v zásadě měl moc vybírat si svoje správce, což se mi obecně ani trochu nelíbí. --Auvajs (diskuse) 2. 6. 2015, 08:51 (UTC)
  3. Pro variantu A. Variantu B považuji obecně za dobrou pro velké projekty, dává byrokratovi možnost vzít v úvahu třeba právě to, že si někdo ke hlasování nažene na podporu spící kamarády, nebo že část hlasů je prvoplánová msta uživatelů za blokování, u kterého je široká komunitní shoda. Ale na malém projektu z toho hrozí velké emoce. Dokonce i na Wikipedii, když jsem na sebe jednou vzal úkol vyhodnotit takovou žádost ve sporném pásmu: w:Wikipedie:Žádost o práva správce/Juandev (2), tak z toho byly nějaké emoce. A to jsem tenkrát vůči Juandevovi neměl žádné předsudky, ani myslím nikdo neměl důvod se domnívat, že nějaké mám. Kdyby měl nějaký byrokrat takové hlasování uzavírat na současném wikislovníku, tak ho podle mne vzápětí komunita odvolá, ať už to uzavře jakkoliv - ty emoce prostě budou a pokud si dáme požadavek na podporu byrokrata od 75 % či dokonce 80 %, což bychom, souhlasím s Auvajsem, v takovém případě měli, tak prostě nebude mít šanci projít.
    Ale myslím, si, že rozhodně bychom neměli na tomhle bodě ve schvalování uváznout. Pokud budeme schvalování pravidel protahovat tak dlouho, že mezitím přijdu o práva byrokrata já i Danny B. (což je obojí celkem pravděpodobné), tak zřejmě bude tahle otázka na pěkných pár let bezpředmětná. Pro jmenování byrokrata na projekt, který žádného byrokrata nemá, mají stevardi vysoké nároky na podporu a velikost komunity (vizte související debatu na wikiverzitě), a pokud Shlomo (DMSN napadá mne jako jediný kandidát s šancí na úspěch – i když ještě snad JAn Dudík by nějakou šanci měl) nechce kandidovat před schválením pravidel ani na správce, tak pravděpodobně o práva byrokrata jako komunita přijdeme a rozhodovat budou stevardi, takže se význam tohoto bodu přinejmenším výrazně sníží, protože ti si budou rozhodovat částečně po svém.--Tchoř (diskuse) 2. 6. 2015, 09:51 (UTC)--Tchoř (diskuse) 4. 6. 2015, 07:27 (UTC)
  4. Poměrně lhostejno, vidím argumenty pro i proti variantě B), ale pokud by nepřevážila, tak považuji A) za rovnocennou (oproti C) je IMHO lépe formulovaná). --Bazi (diskuse) 8. 6. 2015, 12:12 (UTC)
  5. A, s tim že nezduvodněne hlasy, jak pro, tak proti se nebudou počítat, takove hlasy imho nemaj žadnu hodnotu.--ŠMOULA TOMA646 (mail | diskuze) 11. 6. 2015, 14:51 (UTC)
  6. A. Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 6. 2015, 00:11 (UTC)

Nejsem si úplně jistý, zda je možné variantu A považovat za kompromisní, ale zřejmě má nejvíc podporovatelů a Tchoř ji dobře odůvodnil, tedy navrhuji za kompromisní považovat ji. Žádost bude úspěšná, bude-li pro ni 2/3 platně hlasujících, bez zkoumání argumentů a dalších věcí. --Auvajs (diskuse) 20. 6. 2015, 18:30 (UTC)

Ovšem musí být zachována možnost, aby byrokrat vyloučil vyloženě nesprávné byť formálně platné hlasy - viz zmiňovaný případ, kdy sveřepý vandal/copyviář bude hlasovat proti, protože jej dotyčný zablokoval/ mu smazal / za vandalismus/copyvia. °°°° °°```````77.240.97.126 20. 6. 2015, 18:38 (UTC)
Jenže to by pak umožňovalo, aby byrokrat ovlivňoval hlasování tím, že pod nějakými smýšlenými důvody vyloučí hlasy uživatelů, které nemá rád. --Auvajs (diskuse) 20. 6. 2015, 18:49 (UTC)
V takovém případě by ovšem neměl být dotyčný byrokratem. 77.240.97.126 20. 6. 2015, 18:59 (UTC)
A co když i přesto bude? --Auvajs (diskuse) 20. 6. 2015, 19:09 (UTC)

(6) opakování žádostiEditovat

  1. Pro C (Aktron). --Kusurija (diskuse) 1. 6. 2015, 20:47 (UTC)
  2. Nejsem si jistý, jestli se část návrhu C) má vztahovat jen na správce vyloženě odvolané, nebo i na ty, kteří neuspěli v potvrzování. Obecně se mi líbí toto odstupňování. Bylo by dobře, kdyby bylo nastaveno v souladu s lhůtou pro opakovanou výzvu k potvrzení. Lhůta pro neúspěšného žadatele by určitě neměla být delší a lhůta pro odvolaného správce by neměla být kratší než právě lhůta pro opakovanou výzvu k potvrzení. --Bazi (diskuse) 8. 6. 2015, 19:03 (UTC)
  3. C, pokud to něgdo jako spravce podělal nebo v horšim připadě svoje prava rovnou zneužival, tak by měl mít přisnějši podminki.--ŠMOULA TOMA646 (mail | diskuze) 11. 6. 2015, 14:51 (UTC)
  4. C. Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 6. 2015, 23:45 (UTC)

jednoznačně převažuje varianta C, tedy je možné ji považovat za kompromisní --Auvajs (diskuse) 20. 6. 2015, 18:26 (UTC)

(7) kvórum, platnost hlasováníEditovat

  1. Poté, co jsme nahlédl na Wikiverzitu, kde mají kvóru, stanoveno jako 70% uživatelů aktivních (>15 editací) v posledních 90 dnech +1 jen doufám, že se shodneme na něčem rozumnějším - zjišťovat aktivitu za více, než 30 dní zpětně není úplně jednoduché a donutit 70% editorů hlasovat taky ne... JAn Dudík (diskuse) 24. 5. 2015, 19:38 (UTC)
  2. Souhlasím s JAnem, že to kvórum by chtělo stanovit lépe. Zvlášť je mi nemilé, když pro toho, kdo nechce, aby správce prošel, je výhodnější se zdržet a doufat v nenaplnění kvóra, než upřímně hlasovat proti a poskytnout jasnou zpětnou vazbu. Z tohoto hlediska bych při pohledu na Wikislovník:Hlasování/Nelegitimita funkce správce Dannyho B. dal jako kvórum šest hlasujících. Ale těch osm asi taky přijatelných.--Tchoř (diskuse) 31. 5. 2015, 17:05 (UTC)
  3. Snad se shodnem na tom, že kvórum by se mělo stanovit nepohyblivým číslem. Je mi jedno, zda šest, osm nebo třeba kompromisních sedm. V hlasování o správcích očekávám účast tak jako tak spíše vyšší. --Auvajs (diskuse) 1. 6. 2015, 19:04 (UTC)
  4. Zřejmě by se kvórum mělo stanovit v daném údobí (v závislosti na větších změnách v počtu aktivních uživatelů) nepohyblivým číslem. Totiž: při současném stavu aktivity na wikislovníku 7 (nahoře navržený kompromis). Až bude aktivních uživatelů desetkrát více, mělo by být stanoveno poněkud málo větším nepohyblivým číslem (10) a tato možná změna v perspektivě předjata v pravidle. Až bude uživatelů stokrát více, kvórum by se mělo jednorázově opět o něco zvýšit atd. --Kusurija (diskuse) 1. 6. 2015, 20:47 (UTC)
  5. 7 je krásné, magické číslo. :) --Bazi (diskuse) 8. 6. 2015, 19:20 (UTC)
  6. Ani jedno, minimalně sem pro 10.--ŠMOULA TOMA646 (mail | diskuze) 11. 6. 2015, 14:51 (UTC)
  7. 6 až 8 jsou pro malou komunitu rozumná čísla, takže cokoliv v tomto rozmezí, například 7. Jan.Kamenicek (diskuse) 13. 6. 2015, 23:55 (UTC)

Zde je kompromis celkem jednoduchý: 7 hlasujících --Auvajs (diskuse) 20. 6. 2015, 18:26 (UTC)

(8) doba hlasováníEditovat

  1. V tomto bodě jsem ochotný přistoupit i na návrh B - např. v hlasování o desysopu Mildy se ukázalo, že většina hlasů (konkrétně všechny kromě toho posledního) přišla během týdne od zahájení hlasování. Tedy vyčkávání měsíc vlastně k ničemu nevedlo. --Auvajs (diskuse) 24. 5. 2015, 16:47 (UTC)
  2. Měsíc i čtrnáct dní jdou. Osobně bych dal standardně čtrnáct dní, pro žádosti založené v červenci a srpnu měsíc. „Prázdniny“ podle statistik i laického pozorování na wikiprojektech docela silně fungují, a protože nás tu je pár a každý hlas může rozhodnout, tak ať se nikdo nemusí bát napsat si na stránku „teď jedu na tři týdny na čundr mimo Internet“. Při zvláštních okolnostech (třeba odhalené loutce, nahromadění většího počtu rozhodujících hlasů v poslední minutě, atp. – nemyslím si, že je to nutné specifikovat) bych nechal byrokratovi možnost prodlužovat.--Tchoř (diskuse) 31. 5. 2015, 17:17 (UTC)--Tchoř (diskuse) 31. 5. 2015, 18:52 (UTC)
  3. Zde se zcela shodnu s Tchořem v argumentaci. Pro (nejblíže) (místo "v mimořádných případech" - "v případě potřeby") C (Aktron). --Kusurija (diskuse) 1. 6. 2015, 20:47 (UTC)
  4. Může být B) – základ 14 a prodloužení na měsíc. Považuji ale za vhodné, aby bylo jasně řečeno, kdo může prodlužovat, ať o to později nejsou pře (navržen byrokrat, ale co když žádný nebude?). --Bazi (diskuse) 8. 6. 2015, 19:27 (UTC)
  5. B, ostatni je zbytečne protahovani.--ŠMOULA TOMA646 (mail | diskuze) 11. 6. 2015, 14:51 (UTC)
  6. 14 dní stačí, nemám nic proti měsíci v době letních prázdnin. Souhlasím s možností prodloužení byrokratem v případě potřeby. Touto potřebou může být i malý počet hlasů. Pokud nebude byrokrat, může se prodlužovat, pokud se na tom shodne alespoň 1/2 správců. Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 6. 2015, 00:05 (UTC)

Návrh kompromisu:14 dní, hlasování probíhající v červenci/srpnu 1 měsíc, možnost prodloužení až o 1 měsíc --Auvajs (diskuse) 20. 6. 2015, 18:24 (UTC)

(9) odebrání práv správceEditovat

  1. Pro kompromis (1 rok) nebo pro A (Auvajs) --Kusurija (diskuse) 1. 6. 2015, 20:47 (UTC)
  2. Půl roku bez správcovské akce mi přijde dostačující důkaz neaktivity.--Tchoř (diskuse) 8. 6. 2015, 06:34 (UTC)
  3. Varianta B, tedy bez mezikroku s návrhem na potvrzení práv. Může být půl roku nebo i rok. --Bazi (diskuse) 8. 6. 2015, 19:43 (UTC)
  4. A, prava správce na neaktivnim učtu ničemu nepřekažej a pokud se dotyčny po čase vrati, tak se každa pomocna ruka hodí.--ŠMOULA TOMA646 (mail | diskuze) 11. 6. 2015, 14:51 (UTC)
  5. Souhlasím s kompromisem 1 rok a automatický návrh na odebrání bez potvrzování. Jan.Kamenicek (diskuse) 14. 6. 2015, 00:17 (UTC)

Návrh kompromisu: automatické odebrání, pokud 1 rok neučiní žádnou editaci nebo nepoužije práva správce. --Auvajs (diskuse) 20. 6. 2015, 18:21 (UTC)

(10) má být součástí pravidel sekce výslovně uvádějící povinnosti správce?Editovat

  1. Nedosažení konsensu v tomto (10) bodě by neměla být záminkou pro nepřijetí pravidla. V tomto momentě by pravidlo tuto sekci obsahovat mohlo, v budoucnu vyčlenit do samostatného doporučení. --Kusurija (diskuse) 1. 6. 2015, 20:47 (UTC)
  2. Ano, hlavně Správce by měl vždy jednat v souladu se svým nejlepším vědomím a svědomím a vždy volit jen to nejlepší řešení. Timhle se na cswiki bohužel spravci neřiděj, viz moje kniha zablokovani v kere počet bloku za neuvěřitelně absurdni nebo rovnou vylhane (neexistujuce) duvody (12 bloku v rozporu s pravidlama a dobrama mravama) převyšuje počet opravněnych nebo minimalně v souladu s pravidlama (10).--ŠMOULA TOMA646 (mail | diskuze) 11. 6. 2015, 14:51 (UTC)
  3. Podle mého názoru nemají být pevně vymezeny povinnosti editovat. Správci, jako i ostatní přispěvatelé, vykonávají svoji funkci dobrovolně. Nejsou tedy povinni v určitý okamžik být připraveni jakkoliv editovat, a už vůbec ne tak, jak by jim přikazovala pravidla. Celkem rozumný se mi zdá odstavec Aktrona, až na to, že se jmenuje Povinnosti správce a pak vyjmenovává, co správce nesmí.--JOtt (diskuse) 22. 6. 2015, 13:14 (UTC)
    Povinnost editovat není v návrhu mém ani Aktrona (oba návrhy jsou btw obsahově víceméně totožné, jen drobně jinak vyjádřeny.) Je tam pouze povinnost "vykonávat nezbytnou údržbu Wikislovníku" — ale to je přeci logické, k tomu ta funkce je. Tedy to by správce opravdu měl dělat. Na druhou stranu to je omezeno „možnostmi a schopnostmi“ správce. Tedy předpokládám, že v off line životě zaneprázdněného správce nikdo nebude honit, aby zde editoval. Nebo správce, který neumí Javascript, nikdo nebude nutit, aby ho nastavoval. Na druhou stranu pokud je třeba týdny zamklá stránka, kde kdesi probíhala editační válka, ale už byla dávno vyřešena, tedy pro zamčení není důvod, tři uživatelé poprosí o odemčení, správce tu vesele edituje, ale tu stránku neodemkne, to už mi připadá jako věc, která by se opravdu stávat neměla... A když se přesněji podíváme na ty povinnosti (konkrétně můj návrh, ale jak jsem zmiňoval, Aktronův návrh je víceméně totožný, jen zhuštěný do jedné sekce a mírně odlišně formulovaný), je zde něco, co považujete za nepřijatelné, nežádoucí, sporné? --Auvajs (diskuse) 24. 6. 2015, 06:26 (UTC)

Povinnosti správceEditovat

  1. Správce má v rámci svých možností a schopností vykonávat nezbytnou údržbu Wikislovníku.
  2. Při používání rozšířených technických možností se správce musí řídit pravidly Wikislovníku a konsensem komunity. Musí dodržovat zvyklosti projektu a wikietiketu.
  3. Správce musí sledovat Nástěnku správců a ve spolupráci s ostatními správci plnit tam vznesené požadavky, které je možné a žádoucí provést.
  4. Správce musí běžně komunikovat s komunitou. Zejména by měl reagovat na zprávy na své diskuzní stránce a je-li v některé otázce týkající se výkonu své funkce správce požádán o vysvětlení, komentář či stanovisko, měl by se vyjádřit.
  5. Správce musí mít v rozhraní MediaWiki nastaven email, na němž je možné se s ním spojit.

Limity správcovské činnostiEditovat

  1. Správce nesmí rozšířené technické možnosti použít v případě, kdy v dané věci není shoda komunity. Proto by v zásadě neměl činit věci, které většina členů komunity považuje za kontroverzní, nepatřičné či nežádoucí.
  2. Správce smí rozšířené technické možnosti používat jen pro dobro a ve prospěch Wikislovníku jako celku, nikoli ve prospěch jen některého uživatele (včetně jeho samotného) či nějaké skupiny uživatelů. Nepřiměřené či nespravedlivé upřednostňování nebo zvýhodňování určitého uživatele nebo skupiny uživatelů vůči jinému nebo jiným není přípustné.
  3. Správce nesmí rozšířené technické možnosti používat ve vlastním sporu pokud s tím druhá strana předem nesouhlasí.

(11) má být součástí pravidel sekce výslovně uvádějící to, co správce nesmí?Editovat

  1. Nedosažení konsensu v tomto (11) bodě by neměla být záminkou pro nepřijetí pravidla. V tomto momentě by pravidlo tuto sekci obsahovat mohlo, v budoucnu vyčlenit do samostatného doporučení. --Kusurija (diskuse) 1. 6. 2015, 20:47 (UTC)
  2. Ano.--ŠMOULA TOMA646 (mail | diskuze) 11. 6. 2015, 14:51 (UTC)

(12) mají být součástí pravidel pro správce i pravidla pro byrokraty?Editovat

  1. B Ano --Kusurija (diskuse) 1. 6. 2015, 20:47 (UTC)
  2. Já tedy navrhuji zvláštní pravidla pro byrokraty, byť mnohem stručnější a v mnohém mohou odkazovat na pravidla pro správce. V zásadě by stačilo vypracovat sekci povinnosti byrokrata a shodnout se na minimálních požadavcích pro byrokrata. Ona je tedy otázka, jaká má být vlastně úloha byrokrata, když jsme u toho. --Auvajs (diskuse) 24. 6. 2015, 06:29 (UTC)

(13) má být v pravidlech povinnost současných správců nechat se potvrdit?Editovat

  1. Ano. Tento bod pozbyde platnosti 1 měsíc po skončeném hlasování o posledním hlasovaném současném správci (přechodné ustanovení) a po té se z pravidla odmaže (zůstane v historii stránky). --Kusurija (diskuse) 1. 6. 2015, 20:47 (UTC)
  2. Pokud tato povinnost bude, tak asi by to chtělo specifikovat v tom smyslu, že se to týká správců, kteří byli ustanoveni/naposled potvrzení před alespoň rokem — abychom v případě, že Tchoř projde, o něm zbytečně nehlasovali podruhé. --Auvajs (diskuse) 2. 6. 2015, 08:43 (UTC)
    Mně osobně potvrzování znovu po pár měsících v tomto případě nijak nevadí. Ostatně jak jsem psal už v tom potvrzovacím textu, myslím, že v období bez emocí způsobených aktuálními aférami (a doufám, že k takovým obdobím dospějeme brzy) budu mít vyšší šance než teď. Rozhodněte si to ostatní, jak je libo. Stejně by bylo lepší, kdybych do rozhodování o takové věci nevstupoval, že? --Tchoř (diskuse) 2. 6. 2015, 09:55 (UTC)
  3. Ano.--ŠMOULA TOMA646 (mail | diskuze) 11. 6. 2015, 14:51 (UTC)

(14) další požadavky na to, co by pravidla měla zahrnovatEditovat

  1. Správce nebo byrokrat může pozbýt práv také zásahem stewarda. --Kusurija (diskuse) 1. 6. 2015, 20:47 (UTC)
    Není to jasné? Ono těch případů, kdy se to v praxi může stát, je asi velmi málo, když byrokraté práva správce neodeberou ani v případě, že správce zablokuje indef uživatele, který se pouze slušně zeptal na pravidla. --Auvajs (diskuse) 24. 6. 2015, 06:30 (UTC)

KomentářeEditovat

Kdy navrhujete uzavřít tuto fázi průzkumu názorů? Prozatím navrhuji zhruba v půlce června. Ještě do konce června bysme snad mohli vytvořit kompromisní návrh a přes červenec nechat hlasovat. Nebo to je moc rychlé/pomalé? --Auvajs (diskuse) 2. 6. 2015, 10:26 (UTC)

byl bych pro, s případným prodloužením diskuse, pokud bude ještě hodně příspěvků. Některé body se zdají být rozhodnuté, ale u pár to ještě je na ddelší diskusi.
Hlasování by pak chtělo minimálně měsíc, vzhledem k prázdninám. JAn Dudík (diskuse) 2. 6. 2015, 10:30 (UTC)

První pokus o kompromisní návrh: Uživatel:Auvajs/Správci - kompromisní návrh‎. Prozatím dle mnou navržených kompromisů s výjimkou bodu 4. --Auvajs (diskuse) 20. 6. 2015, 20:22 (UTC)