daug
litevština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [dɐuɡ]
dělení editovat
- daug
etymologie editovat
Z praslovanského *dǫgъ (silný, síla, moc; zdraví), srovnej se slovanským *dǫžь, polským duży (velký) a dużo (mnoho), toto patrně z indoevropského *dhengh- (dosáhnout, uchvátit). Srovnej albánské ndodh (z *n-todh, to z *tēug̑h-), ndodhem (objevit se náhodně), ndodhur (úslužný), ndodhí (příhoda), řeckým τυγχάνω (náhodně potkat), německým taugt, tüchtig, irským dual/dūal[1], dále s gótským 𐌳𐌰𐌿𐌲 ([daug], staroněmeckým toug - být užitečný, (z toug odvozeno tuht - statečnost, síla), s anglickým doughty (stejný význam), ruským дюжий (silný, možný) (IDE *dheugh-/dhugh-)[2]. Dále souvisí s rekonstruovaným pruským daug-, podle pomístních pruských názvů Dawgayn, Dowgepywe, Daugil; dále srovnej lotyšské daudz (mnoho), české duh (jít k duhu), staroruské дуг, polské dużo, duży[3], jotvingské daug (mnoho), pruské tūlan[4]. Ještě srovnej (staro)ruské дýже, дужó; дю́же, дюжó; доужии[5].
příslovce editovat
| stupeň | tvar |
|---|---|
| pozitiv | [[daũg]] |
| degradovaný komparativ | [[daugėliaũ]] |
| komparativ | [[daugiaũ]] |
| superlativ | [[daugiáusiai]] |
| absolutní superlativ | [[visų̃ daugiáusiai]] |
význam editovat
antonyma editovat
související editovat
poznámky editovat
- ↑ Çabej E., Studime rreth etimologjisë së gjuhës shqipe XV, StF 1964, IV, 89–90, 111
- ↑ Chantraine P., Dictionnaire étymologique de la langue greque. Histoire des mots, Paris, Klincksieck, 1968, I (Α–Δ), XVIII+305 p., 1970, II (Ε–Κ), 307–607 p., 1974, III (Λ–Π), 609–962 p., 1977 IV–1 (Ρ–Υ), 963–1164 p., 1980, IV–2 (Φ–Ω et index), 1167–1368 p. - IV (1), 1142–1143
- ↑ Endzelīns J., Senprūšu valoda, 1943, 154
- ↑ Zinkevičius Z., Lenkų-jotvingių žodynėlis?, Balt 1985, XXI (1), 61–82
- ↑ Słownik prasłowianski, Polska Akademia Nauk, Komitet Jezykoznawstwa, pod red. Franciszeka Slawskiego, Wrocław, Ossolineum: 1974, I (A–B), 487 p.; 1976, II (C–D), 367 p.