kohoutek

Možná hledáte Kohoutek.

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔɦɔʊ̯tɛk]

dělení

• ko-hou-tek

etymologie

Zdrobnělina slova kohout příponou -ek.

podstatné jméno (1)

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kohoutek	kohoutky
genitiv	kohoutku	kohoutků
dativ	kohoutku	kohoutkům
akuzativ	kohoutek	kohoutky
vokativ	kohoutku	kohoutky
lokál	kohoutku	kohoutcích
instrumentál	kohoutkem	kohoutky

význam

1. (zdrobněle) součást potrubí umožňující ovládání průtoku kapaliny
   • Z otevřeného kohoutku tekla proudem horká voda.
2. část střelné zbraně která spouští výstřel
   • Přiložil pušku k líci a dlouho mířil, než stiskl kohoutek.
3. nejvyšší část hřbetu pod šíjí u čtyřnohých zvířat
   • „To jsi pacholek,“ rozkřiknou se náhle. „Koně máš špinavého“ a chlapec červený jako rak už upaluje drhnout zabláceného koníka. Kůň stává se modelem, na kterém chlapci se učí hned od malička sedět, učí se jmenovat části jeho těla, kohoutek, bok, kotník, hřívu, plec, učí se i koně „kšírovat“ a zapřahat.
   • Mladý jelen měřil v kohoutku více než metr.
4. rod lučních květin z čeledi hvozdíkovité (Lychnis)
   • kohoutek luční, kohoutek věncový
5. luční květina se sytě růžovými, jemně dřípenými květy; kohoutek luční
   • Neb zajděte mezi nejmenší a pozorujte dítky hrající si na lučině. Ty zvláště pozorujte, které se s ostatními neveselí a netrhají ani kohoutky, ani sasanky, ani mák plápolavý, ale bloudí zamlkle vysokou travou u bažiny, zastavujíce se, jakoby v rozpacích, nad trsem bolehlavu.
6. (nářečně) lidový název rozličných rostlin: orlíček obecný, psárka luční, smolnička obecná, atd.
   • Vlaštovky už stavěly a opravovaly hnízda, fialky už kvetly až u jejich plotu, petrklíče a kohoutky (lecha) rostly v každém koutě, a on tu měl všechnu krásu nechat a jít do školy.

překlady

1. součást potrubí

   • angličtina: tap, faucet, stopcock, spigot
   • francouzština: robinet m
   • italština: rubinetto m
   • němčina: Hahn m, Kran m
   • nizozemština: waterkraan
   • polština: kran m
   • ruština: кран m
   • slovenština: kohútik m
   • španělština: grifo m
2. spoušť zbraně

   • angličtina: trigger, cock
   • francouzština: gâchette ž
   • němčina: Hahn m
   • španělština: gatillo m
3. část zad zvířat

   • angličtina: withers
   • francouzština: garrot m
   • italština: garrese m
   • němčina: Widerrist m (u koně)
   • polština: kłąb m
   • rumunština: greabăn m
   • ruština: холка ž
4. rod květin

   • angličtina: Lychnis, campion
   • francouzština: lychnis m
   • němčina: Pechnelken ž
   • slovenština: kukučka ž
5. kohoutek luční

   • angličtina: ragged robin
   • francouzština: lychnis fleur de coucou, œillet des prés
   • němčina: Kuckuckslichtnelke ž
6. —

synonyma

1. ventil
2. spoušť
3. –
4. –
5. kohoutek luční
6. –

podstatné jméno (2)

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kohoutek	kohoutci / kohoutkové
genitiv	kohoutka	kohoutků
dativ	kohoutku / kohoutkovi	kohoutkům
akuzativ	kohoutka	kohoutky
vokativ	kohoutku	kohoutci / kohoutkové
lokál	kohoutku / kohoutkovi	kohoutcích
instrumentál	kohoutkem	kohoutky

význam

1. (zdrobněle) kohout
   • V podrostu se ukrývali dva bažantí kohoutci.
2. druh účesu
   • Petruška nosila vlasy učesané na kohoutka.

překlady

1. samec ptáka

   • angličtina: cockerel
   • francouzština: cochet m, coquelet m
   • italština: galletto m
   • maďarština: kiskakas
   • němčina: Hähnchen s
   • polština: kogucik m
2. druh účesu

   • němčina: Tolle ž

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2009-06-29]. Heslo kohoutek.

externí odkazy

• Rozcestník Kohoutek ve Wikipedii