konjunkce
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [kɔnjʊŋkt͡sɛ]
dělení editovat
- kon-junk-ce
podstatné jméno editovat
- rod ženský
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | konjunkce | konjunkce |
| genitiv | konjunkce | konjunkcí |
| dativ | konjunkci | konjunkcím |
| akuzativ | konjunkci | konjunkce |
| vokativ | konjunkce | konjunkce |
| lokál | konjunkci | konjunkcích |
| instrumentál | konjunkcí | konjunkcemi |
význam editovat
- slovní druh, jenž slouží ke spojování větných členů či vět
- (v matematice) logická operace odpovídající spojce „a“
- (astronomie) zdánlivé přiblížení dvou nebeských těles na obloze
překlady editovat
- slovní druh
- amharština: መስተፃምር
- angličtina: conjunction
- finština: konjunktio
- francouzština: conjonction ž
- hebrejština: מִלַּת־חִבּוּר
- italština: congionzione ž
- němčina: Konjunktion ž, Bindewort s
- ruština: союз m
- slovenština: spojka ž
- švédština: konjunktion c
- —
- přiblížení těles
- angličtina: conjunction
- francouzština: conjonction ž
synonyma editovat
- spojka
- —
- —
související editovat
poznámky editovat
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-01-10]. Heslo konjunkce.
externí odkazy editovat
Rozcestník Konjunkce ve Wikipedii
