češtinaEditovat

výslovnostEditovat

děleníEditovat

  • spoj-ka

podstatné jménoEditovat

  • rod ženský

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ spojka spojky
genitiv spojky spojek
dativ spojce spojkám
akuzativ spojku spojky
vokativ spojko spojky
lokál spojce spojkách
instrumentál spojkou spojkami

významEditovat

  1. slovní druh, jenž slouží ke spojování větných členů či vět
    • Spojky se rozdělují na souřadicí a podřadicí.
  2. (v technice) součást převodového ústrojí umožňující ovládání spojení hnacího a hnaného hřídele
    • Musel jsem dát auto do servisu k výměně obložení spojky.
  3. optická čočka vytvářející z rovnoběžného svazku světla sbíhavý
    • Spojky se obvykle používají do brýlí na čtení.
  4. technické zařízení sloužící ke spojení dvou součástí
    • Tato firma se zabývá výrobou kabelových spojek.
  5. dopravní spojnice (propojka) dvou dopravních staveb
  6. osoba pověřená předáváním zpráv mezi oddělenými spolupracujícími útvary
    • Druhá divize vyslala se vzkazem rychlou spojku směrem k frontové linii.
  7. (ve sportu) hráč kolektivního sportu hrající v postavení s cílem předávat míč

překladyEditovat

  1. slovní druh
  2. součást převodového ústrojí
  3. optická čočka
  4. zařízení pro spojování součástí
  5. dopravní spojnice

synonymaEditovat

  1. konjunkce, (archaicky) pojislovce
  2. konektor, adaptér
  3. propojka

antonymaEditovat

  1. rozptylka

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2010-11-02]. Heslo spojka.
  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2019-10-18]. Heslo spojka.

externí odkazyEditovat

  •   Rozcestník Spojka ve Wikipedii