konverzivum

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔnvɛrzɪvʊm]

dělení

• kon-ver-zi-vum

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	konverzivum	konverziva
genitiv	konverziva	konverziv
dativ	konverzivu	konverzivům
akuzativ	konverzivum	konverziva
vokativ	konverzivum	konverziva
lokál	konverzivu	konverzivech
instrumentál	konverzivem	konverzivy

význam

1. (v jazykovědě) jeden z druhů antonym (opozit) založený na vztahu přechodu (objektu, děje apod.) v jiný (objekt, děj apod.)