čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈnabiːjɛt͡ʃ]

dělení

editovat
  • na-bí-ječ

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský životný

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ nabíječ nabíječi
genitiv nabíječe nabíječů
dativ nabíječi / nabíječovi nabíječům
akuzativ nabíječe nabíječe
vokativ nabíječi nabíječové / nabíječi
lokál nabíječovi / nabíječi nabíječích
instrumentál nabíječem nabíječi

význam

editovat
  1. muž, voják, jehož úkolem je nabíjení děla či jiné těžké zbraně
    • Co dělal nováček po absolvování výcviku? Seděl v tanku jako nabíječ, nebo dokonce zaměřovač? Vystřelil si teď, po nácviku na siluety, na pohybující se cíl?[1]
  2. (familiárně, expresivně) intimní partner heterosexuální ženy
    • „Nazdár!“ zahalekal, „sem si tě vůbec nevšim! Kdo jsi?“ „To je můj bývalý přítel.“ „Bývalej nabíječ!“ zasmál se Láďa, „ha ha ha. Ale dobrý ne?“ „Dobrý co?“ „No dobrej stroj, ta Bára, ne, jako na ježdění, myslím, ne? Ha ha ha.“ Opilecké vtipy na druhou.[2]
    • Můžete citovat Annabel Chongovou (vlastním jménem Grace Quekovou), která se prošukala k prvnímu světovému rekordu 251 nabíječů, protože chtěla, aby pro jednou byla ženská „hřebec“. Protože milovala sex a žralo ji, že feministická teorie líčí pornoherečky jako idiotky, nebo oběti.[3]

překlady

editovat
  1. zařízení pro nabíjení

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Günther GRASS: Při loupání cibule, z němčiny přeložil Jiří STROMŠÍK, Brno:Atlantis 2007 — citováno dle Korpus.cz
  2. Lístek na cestu z pekla — cit. dle Korpus.cz
  3. Chuck PALAHNIUK: Snuff, z angličtiny přeložil Richard PODANÝ, Praha:Odeon 2009 — cit. dle Kontext.korpus.cz

externí odkazy

editovat