čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈnaklaːdat]

dělení

editovat
  • na-klá-dat

sloveso

editovat
  • nedokonavé
  • částečně tranzitivní
  • k dokonavému naložit

časování

editovat
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas nakládám nakládáš nakládá nakládáme nakládáte nakládá
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
nakládej nakládejme nakládejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné nakládal nakládala nakládalo nakládali nakládaly nakládala
trpné nakládán nakládána nakládáno nakládáni nakládány nakládána
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
budoucí nakládaje nakládajíc {{{ptrap}}}

význam

editovat
  1. umisťovat náklad (předměty, zboží, živé tvory apod.) na dopravní prostředek nebo na nosiče
    • Přístavní dělníci nakládali pytle s kakaem z mola na loď.
  2. (nakládat s něčím, s někým nějak) zahrnovat do akce určitým, konkrétním způsobem
    • První přikázání zní: Žij v míru se všemi lidmi ; nenakládej s nikým jako s nehodným a jako by stál pod tebou.[1]
  3. umisťovat maso, zeleninu nebo ovoce do speciálního nálevu za účelem konzervace
    • Každé léto babička nakládala plné sklenice hub, meruněk a rybího masa.

překlady

editovat
  1. umisťovat náklad
  2. zacházet
  3. zavařovat

synonyma

editovat
  1. dávat, (v obecném jazyce) nandavat, (hovorově, expresivně) šoupat, ládovat, lifrovat
  2. zacházet, manipulovat, jednat, (částečně) používat
  3. marinovat, zavařovat

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Tomáš Garrigue MASARYK, Josef KAIZL: Athenaeum: listy pro literaturu a kritiku vědeckou. ročník VI, r. 1889

externí odkazy

editovat