čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [napɔspas]

dělení

editovat
  • na-po-spas

etymologie

editovat

Příslovečná spřežka utvořená spojením na + pospas. Podstatné jméno postpast, resp. pospas s původním významem „zákusek“ bylo ve starší češtině odvozeno z italského postpasto s tímtéž významem, jež vzniklo jako složenina předpony post- „po“ a pasto „jídlo“. K posunu významu směrem k dnešnímu použití došlo poté, co v roce 1824 slovo v původním významu použil Ján Kollár v 57. znělce své básnické skladby Slávy dcera: „Večer, když dokonaly kvasy, // Zrádce hostům svojim předložil // Hlavy našich knížat, na pospasy.“[1]

varianty

editovat

příslovce

editovat
  • způsobu
  • nestupňovatelné

význam

editovat
  1. (napospas + dativ) plně pod kontrolou určitého subjektu, jenž může příslušnou entitu poškodit i zničit

překlady

editovat
  1. všanc

synonyma

editovat
  1. všanc, v plen, na milost a nemilost

poznámky

editovat
  1. Čeština všední i nevšední. Redakce Jaroslav Kuchař, Slavomír Utěšený. Praha : Academia, 1972. Kapitola Nechat napospas, vzít na paškál, s. 334.