Možná hledáte obrať.

čeština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • obrat

podstatné jméno editovat

  • rod mužský neživotný

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ obrat obraty
genitiv obratu obratů
dativ obratu obratům
akuzativ obrat obraty
vokativ obrate obraty
lokál obratu obratech
instrumentál obratem obraty

význam editovat

  1. změna polohy o sto osmdesát stupňů kolem vlastní, zpravidla svislé osy
    • Udělali obrat na místě a vydali se zpět do místa, odkud vyrazili.
    • Já sám vyšňořil jsem se za kyrysníka. A Sorieul provedl s námi několik složitých pohybů a obratů.[1]
  2. zásadní proměna
    • obrat k lepšímu
    • „Rozmilé dívky, nelze si pomyslet většího obratu osudu, dle mého soudu, než viděti, kterak někdo z největší bídy povznesl se do stavu královského…[2]
    • Sami zarmouceni jsme z neblahého obratu našich domácích záležitostí, sami v ustavičném obávání, aby lstnými úskoky vojenská libovláda nebyla opět uvalena na šije naše[3]
    • K obratu ve straně radikálních socialistů by mohlo dojíti tím spíše, že pravé křídlo může provésti likvidaci vnitřně nejednotné strany…[4]
  3. ustálený způsob vyjádření, fráze
    • Neberte to doslova, to byl jen takový obrat.
    • Tato figura záleží v tom, že se užívá jistých specielně polemických obratů. Napíšete-li dejme tomu, že po vašem zdání pan X nemá v něčem pravdu, odpoví pan X, že jste se na něho „zákeřně vrhl“[5]
  4. (v ekonomii) realizace koloběhu nákladů a výnosů
    • Roční obrat této firmy dosáhl předloni téměř 7 milionů dolarů.
  5. (ve spojení) obratem ruky, obratem: ihned
    • Dejte nám, prosím, obratem vědět, zda se chystáte zúčastnit nebo ne.

překlady editovat

  1. otočka
  2. zásadní proměna
  3. jazykový obrat
  4. koloběh finanč. prostředků

synonyma editovat

  1. otáčka, obrácení, otočení se
  2. zvrat, proměna
  3. fráze, idiom, rčení, tropus
  4. neprodleně, bezodkladně, ihned

související editovat

sloveso editovat

  • dokonavé
  • tranzitivní
  • k nedokonavému obírat

časování editovat

Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas oberu obereš obere obereme oberete oberou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
ober oberme oberte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné obral obrala obralo obrali obraly obrala
trpné obrán obrána obráno obráni obrány obrána
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý obrav obravši obravše

význam editovat

  1. trháním odstranit z povrchu (rostliny, stromu, kosti)
    • A jakž prosila, vzala Milava košíčky a nejpěknějších jablek i nejchutnějších koláčů obravši, ženě darovala.[6]
    • Vařené maso necháme trochu vychladnout, a pak obereme maso od kostí. Zbytky oškrábeme nožem[7]
    • Potom šel druhý syn hlídat, a vedlo se mu taky jako prvnímu: když jablka počaly zráti, usnul, a ráno byly obrány. Nyní byl řad na nejmladším synu, aby hlídal.[8]
  2. okrást, oloupit (např. někoho o uložené peníze)
    • Sám hodlal plouti k Akastovi, králi na Dulichiu; ale lodníci obravše ho a toliko v rozedrané cáry ho oblekše za večera přistáli na Ithace.[9]
    • „Za tu cenu nemohu prodat,“ zašeptal. „Nelekejte se, příteli,“ pravil řiditel, „čtěte jen dále; vždyť dostanete mnohem více. Což bych připustil, abyste byl takovým způsobem obrán?“[10]

překlady editovat

  1. odstranit z povrchu
  2. oloupit

synonyma editovat

  1. otrhat, očesat
  2. okrást, oloupit, vymámit, (expresivně, v obecném jazyce) oholit

související editovat

poznámky editovat