odnést

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔdnɛːst]

dělení

• od-nést

varianty

• odnésti

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní
• k nedokonavému odnášet

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	odnesu	odneseš	odnese	odneseme	odnesete	odnesou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	odnes	odnesme	odneste

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	odnesl	odnesla	odneslo	odnesli	odnesly	odnesla
trpné	odnesen	odnesena	odneseno	odneseni	odneseny	odnesena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	odnes	odnesši	odnesše

význam

1. pěšky přemístit entitu jinam, zejména směrem pryč odmluvčího
   • Žena odnese tašku k sobě domů.
   • Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát odnes - nikdo nebyl dopaden.
2. (přeneseně) zakusit trest (či jinou negativní situaci), zejména takový, který by měl postihnout skutečného viníka
   • A nejvíc ze všeho mne na tom štve, že ať za to může jakýkoliv z těch dvou řidičů, tak oba vyvázli v pohodě a odnesli to zase nevinní lidé.
   • Tohle jsi už tedy přehnal - to si teda odneseš.
   • Nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát odnes - nikdo nebyl dopaden.

synonyma

1. odvléct, (hovorově, expresivně) odlifrovat
2. (hovorově) odskákat, vypít si, slíznout, schytat

související

• odnos
• nést
• odnáška