přičinlivost

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈpr̝̊ɪ.t͡ʃɪn.lɪ.vɔst]

dělení

• při-čin-li-vost

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	přičinlivost	přičinlivosti
genitiv	přičinlivosti	přičinlivostí
dativ	přičinlivosti	přičinlivostem
akuzativ	přičinlivost	přičinlivosti
vokativ	přičinlivosti	přičinlivosti
lokál	přičinlivosti	přičinlivostech
instrumentál	přičinlivostí	přičinlivostmi

význam

1. vlastnost toho, kdo není líný, kdo je přičinlivý
2. projev, skutek či jednání někoho, kdo je přičinlivý

synonyma

1. pracovitost, aktivita, iniciativnost, píle, snaha, činorodost
2. iniciativa, snaha

antonyma

1. pasivita, lenost, zahálčivost, neochota
2. –

související

• přičinlivě
• přičinlivý
• přičinit se
• činit, čin

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2023-03-31]. Heslo přičinlivost.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2023-03-14]. Heslo přičinlivost.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2022-03-28]. Heslo přičinlivost.