češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [pɔmɲɛr]

děleníEditovat

  • po-měr

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský neživotný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ poměr poměry
genitiv poměru poměrů
dativ poměru poměrům
akuzativ poměr poměry
vokativ poměre poměry
lokál poměru poměrech
instrumentál poměrem poměry

významEditovat

  1. kvalitativní vztah k něčemu
    • Porušení zaměstnaneckých povinností povede k ukončení pracovního poměru.
  2. kvantitativní stav, který lze vyjádřit hodnotami
    • Domácí tým vyhrál utkání poměrem 3:1.
  3. způsob chování v jisté situaci či vůči určitému problému
    • V padesátých letech ještě mnoho lidí mělo nekritický poměr ke komunistické straně.
  4. důvěrná známost s někým
    • Ve třech letech nebylo zvrhlejšího hocha v celé Praze. V tomto útlém věku udržoval jsem milostný poměr s manželkou jedné vysoce postavené osobnosti, kteráž aféra byla by rozvířila celou Prahu i venkov, kdyby se dostala do veřejnosti.[1]
  5. (v matematice) hodnota odpovídající výsledku dělení dvou čísel resp. výrazů
  6. (v plurálu) soubor významných okolností
    • Kdekdo si stěžuje na poměry, ale málokdo se pokouší je změnit.

překladyEditovat

  1. kvalitativní vztah
  2. kvantitativní vztah
  3. postoj
  4. důvěrná známost
  5. výsledek dělení
  6. situace

synonymaEditovat

  1. postoj, přístup
  2. podíl
  3. situace

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2013-05-29]. Heslo poměr.
  1. Jaroslav Hašek: Moje zpověď

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Poměr ve Wikipedii