prase
Možná hledáte praše, prasę, práše, prašė, prašę, Prase, praase, prasse nebo Prasse.
čeština
editovatvýslovnost
editovatdělení
editovat- pra-se
etymologie
editovatVšeslovanské, praslovanské *porsę pochází z praindoevropského *pórḱos, jež vychází k kořene *perḱ- 'kopat, hrabat'.[1][2][3] Označení skútru odkazuje na podobu se zvířetem.[4]
varianty
editovat- (nářečně) prasa
podstatné jméno
editovat- rod střední
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | prase | prasata |
genitiv | prasete | prasat |
dativ | praseti | prasatům |
akuzativ | prase | prasata |
vokativ | prase | prasata |
lokál | praseti | prasatech |
instrumentál | prasetem | prasaty |
význam
editovat- rod nebo jednotlivec z čeledi prasatovitých
- Prase domácí je všežravec.
- Prase vyběhlo ze chlíva a kvičelo, seč mu hlasivky stačily.
- Kdyby prase mělo křídla, křídla jako pták, vyletěl bych na praseti někam do oblak.[5]
- (hanlivě) člověk odpudivého vzhledu a chování
- Ty jsi ale prase!
- Viděla jsem vybrané pokrmy v restauracích, které navštěvují jen kapitalistická prasata, tyjící z krve a potu mas.[6]
- (slangově, ve sportu) míč, který se dotknul sítě
- (slangově) odraz světla do kamery
- (slangově, v motorismu) skútr typu ČZ 175/501, 502, 505 a Čezeta 506
překlady
editovat- rod nebo jednotlivec z čeledi prasatovitých
- angličtina: pig
- čínština: 猪
- esperanto: porko
- francouzština: porc m, cochon m
- hebrejština: חֲזִיר m
- irština: muc ž
- italština: porco m
- japonština: 豚
- jidiš: חזיר m
- latina: sus, porcus m
- litevština: paršas m, kiaulė ž
- lotyština: cūka
- maďarština: sertés, disznó
- němčina: Schwein s
- polština: świnia ž
- portugalština: porco m
- ruština: свинья ž
- řečtina: γουρούνι s, χοίρος m
- španělština: cerdo, puerco
- švédština: svin s, gris c
- turečtina: domuz
- žemaitština: paršos m
- odpudivý, špinavý, nepořádný člověk
- francouzština: porc m, cochon m
- hebrejština: חֲזִיר־אָדָם m
- polština: świnia ž
- žemaitština: kūtvela m
- —
- —
- —
synonyma
editovat- vepř, čuně, krmník, pašík, (lidově) masopustník, (nářečně) brav, (nářečně) svině, (nářečně) hašík, (nářečně) mašík[7]
- čuně, dobytek, čuník
- teč sítě
- —
- —
související
editovat- prasečí
- prasečín
- prasečák
- prasátko
- prasnice
- prasopes
- prasák
- prasárna
- prasečina
- prasečinec
- prasečkář
- prasečit
- prasecký
- prasinec
- prasit
- prasit se
- zprasit
slovní spojení
editovatfráze a idiomy
editovat- aby se v tom prase vyznalo
- mít se jako prase v žitě
- krve jako z prasete
- mít se jako prase na krmníku
- ani za zlaté prase
- velký jako prase[8]
- těžký jako prase[9]
- špinavý jako prase[10]
- opilý jako prase[11]
- zpocený jako prase[12]
- tlustý jako prase[13]
- líný jako prase[14]
- kyselý jako prase[15]
- hořký jako prase[15]
- červený jako prase[16]
přísloví, rčení a pořekadla
editovatsloveso
editovatvýznam
editovat- mužský rod jednotného čísla přechodníku přítomného slovesa prasit
angličtina
editovat
podstatné jméno
editovatvýznam
editovat- (v mineralogii) prasem (prazém), označení některých zelených odrůd kvarcitu, křemene, chalcedonu a jaspisu[17]
poznámky
editovat- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „prase“
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 2., opravené a doplněné vyd. Praha : Academia, 1968. 868 s. Heslo „prase“, s. 479.
- ↑ Český etymologický slovník online - původ slova prase. ceso.cz [online]. [cit. 2023-09-15]. Dostupné online.
- ↑ MARKOVIČ, Jan. Legendární "prase" se vrací. Tentokrát jako elektrický skútr. Hospodářské Noviny iHNed [online]. 2015-11-05 [cit. 2015-11-05]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
- ↑ Pavel Šrut: Kdyby prase mělo křídla
- ↑ HJON-HI, Kim. Slzy mé duše. Překlad Magda Schütznerová. Praha : Naše vojsko, 1997. ISBN 80-206-0549-5. Kapitola Pátá kapitola, s. 58.
- ↑ Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „vepř“, s. 462-466.
- ↑ ČERMÁK, František; HRONEK, Jiří; MACHAČ, Jaroslav. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Přirovnání. 1. vyd. Praha : Academia, 1983. 496 s. Heslo „je to velké jako kráva/prase“, s. 284.
- ↑ ČERMÁK, František; HRONEK, Jiří; MACHAČ, Jaroslav. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Přirovnání. 1. vyd. Praha : Academia, 1983. 496 s. Heslo „je to velké/těžké jako prase“, s. 284.
- ↑ ČERMÁK, František; HRONEK, Jiří; MACHAČ, Jaroslav. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Přirovnání. 1. vyd. Praha : Academia, 1983. 496 s. Heslo „být opilý/vožralej jako prase/čuně“, s. 284.
- ↑ ČERMÁK, František; HRONEK, Jiří; MACHAČ, Jaroslav. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Přirovnání. 1. vyd. Praha : Academia, 1983. 496 s. Heslo „být zpocený/potit se jako prase“, s. 284.
- ↑ ČERMÁK, František; HRONEK, Jiří; MACHAČ, Jaroslav. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Přirovnání. 1. vyd. Praha : Academia, 1983. 496 s. Heslo „být tlustý/vypasený jako prase/vepř/čuně“, s. 284.
- ↑ ČERMÁK, František; HRONEK, Jiří; MACHAČ, Jaroslav. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Přirovnání. 1. vyd. Praha : Academia, 1983. 496 s. Heslo „být líný jako prase/svině/vepř“, s. 283.
- ↑ 15,0 15,1 ČERMÁK, František; HRONEK, Jiří; MACHAČ, Jaroslav. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Přirovnání. 1. vyd. Praha : Academia, 1983. 496 s. Heslo „je to kyselý/hořký jako prase“, s. 283.
- ↑ ČERMÁK, František; HRONEK, Jiří; MACHAČ, Jaroslav. Slovník české frazeologie a idiomatiky. Přirovnání. 1. vyd. Praha : Academia, 1983. 496 s. Heslo „být červený jako prase“, s. 283.
- ↑ Prase: Mineral information, data and localities.