Nějak se nám tady poslední dobou rozmohl vandalismus a krádeže.
Slavoj byl trochu rozčilen neobyčejným tímto zjevem, a k tomu ke všemu rozmohly se ještě rozpaky jeho tím, když uzřel, kterak oči učitelovy upřeně na něj hledí, jakoby chtěly vyzpytovati srdce jeho i ledví.[1]
Tážeš se, co je doma nového. Není toho mnoho. Musím ti oznámiti, že se v našem městě rozmohl ferbl, což mne znepokojuje[2]
Nepotřebujeme, aby se v zemi rozmohla kultura kolektivního předstírání, jakého jsme si v 70. a 80. letech minulého století užili víc než dost. Jediný způsob, jak situaci se ctí zvládnout, tedy nabízí masivní testování.[3]