moct

Možná hledáte môcť.

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈmɔt͡st]

dělení

• moct

varianty

• moci
• (nářečně) moc, muct, mocť, mócť, muc, most

sloveso

• nedokonavé

časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Přítomný čas	mohu / (hovorově) můžu	můžeš	může	můžeme	můžete	mohou / (hovorově) můžou

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Činné	mohl	mohla	mohlo	mohli	mohly	mohla

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Přítomný	moha	mohouc	mohouce

význam

1. (způsobové sloveso) vyjadřuje uskutečnitelnost děje; mít možnost
   • Můžu se stát bohatým.
2. mít schopnosti
   • Ve svém věku už se ani nemohou narovnat.
3. mít dovoleno
   • Mohli bychom si od vás, prosím, zatelefonovat?
4. (moct za + akuzativ) nést rozhodující část viny
   • Já jsem nevinný, já za to nemůžu.

překlady

1. mít možnost

   • angličtina: can
   • francouzština: pouvoir
   • italština: potere
   • latina: posse
   • němčina: können
   • polština: móc
   • ruština: мочь
   • slovenština: môcť
   • švédština: kunna
2. dokázat

   • angličtina: can, be able to
   • arabština: تستطيع, تكون قادر على
   • finština: voida, saada, pystyä
   • francouzština: pouvoir
   • hebrejština: יָכׂל
   • italština: potere
   • latina: posse
   • lotyština: varēt
   • němčina: können
   • polština: móc
   • ruština: мочь
   • řečtina: μπορώ
   • slovenština: môcť
   • španělština: poder
   • švédština: kunna
   • tagalština: puwede, maari
3. —
4. • angličtina: transgress, commit offense
   • ruština: провиниться
   • ukrajinština: провинитися, завинити

synonyma

1. —
2. být s to, být schopen, dokázat, dovést, umět, zvládnout
3. smět
4. zodpovídat

související

• možný
• možnost
• moc
• nemohoucí